Ne každý umí popularizovat vědu, ale snažit se musíme všichni, říká chemik Pavel Hobza
Velmi důležitou součástí obrazu vědy je v dnešní mediální společnosti její popularizace. Ta je neoddělitelnou součástí práce každého vědce, tvrdí světově uznávaný kvantový chemik Pavel Hobza, vedoucí výzkumné skupiny Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.
„Umět veřejnosti vysvětlit, na čem pracuji, je naprosto zásadní,“ uvedl nejcitovanější český vědec.
Podle něj si každý musí být vědom toho, že používá peníze daňových poplatníků. „A musí být připraven na to, jim to vysvětlovat.“
Hobza je přesvědčen, že od revoluce se pro popularizaci vědy u nás udělalo hodně, příkladem mohou být dny otevřených dveří, které vědecké ústavy pořádají.
„Měli bychom také vědět, že ne každý obor se dá popularizovat. Třeba matematik dost těžko bude popularizovat svou vědu,“ upozornil chemik. „Ale mnoho jiných oborů to umí,“ dodal.
Samozřejmě také záleží na osobních kvalitách. „Ne každý skvělý vědec také skvěle přednáší a skvěle popularizuje.“
„Jeden příklad: na olomouckou univerzitu jsem si pozval čtyři vědce, aby promluvili o největších úspěších české vědy. Prvním byl astronom Jiří Grygar. V aule sedělo skoro 300 lidí, on mluvil 90 minut o meteoritech, tématu, o kterém si řeknete, koho může zajímat. A těch 90 minut byste slyšeli spadnout špendlík.“
Je tedy úkolem vědeckých pracovníků a organizátorů vědeckého života zvolit vhodné osobnosti, které se těžkého úkolu popularizace vědy úspěšně zhostí.
„Musíme vybrat takové vědce, kteří umí vědu propagovat. Ne všichni to umí, ale všichni se musíme snažit,“ vyzval akademickou obec světoznámý chemik Pavel Hobza.
Hostem Studia Leonardo byl světově uznávaný kvantový chemik Pavel Hobza. Pořad připravila Terezie Jirásková, moderuje Jan Burda.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.