Návštěva izraelského premiéra ve Washingtonu

Pětačtyřicet neinspirativních minut, které nenabídly ani náznak řešení žádné současné krize na Blízkém východě.

Když se oba státníci setkali v květnu poprvé, měl čerstvě jmenovaný premiér Ehud Olmert ještě v úmyslu realizovat svůj předvolební plán odsunu značné části židovských osad ze Západního břehu Jordánu. Od té doby se toho však hodně změnilo k horšímu a všechny plány padly: proběhla válka mezi Izraelem a libanonským Hizballáhem, která židovskému státu přinesla čtyři tisíce raket a vzala 161 životů; došlo ke dvěma dodnes nevyřešeným únosům izraelských vojáků a k rozsáhlé mezinárodně kritizované izraelské operaci proti palestinským teroristům a ostřelovačům v pásmu Gazy; Sýrie začala hovořit o přípravách na válku a Írán má o dalšího půl roku blíž k výrobě jaderné zbraně, aniž jej kdokoli zastavil, přibrzdil nebo zastrašil. Způsob, jakým se ke všem těmto problémům postavila vláda Ehuda Olmerta, premiéra výrazně oslabil a výsledek války s Hizballáhem zklamal nejen izraelskou veřejnost, ale i Washington. George Bush na tom ale po porážce republikánů v kongresových volbách a neúspěších v Iráku není o moc lépe.

Na programu jednání Bushe s Olmertem byla situace na palestinských územích, kde se vládní teroristické hnutí Hamas a jeho soupeř Fatah předsedy palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse pokoušejí prolomit mezinárodní izolaci sestavením vlády národní jednoty. Bush a Olmert se shodli, že nový palestinský kabinet musí splnit podmínky mezinárodního společenství, tedy uznat Izrael a uzavřené izraelsko-palestinské dohody a zříci se ozbrojeného boje. Olmert potvrdil, že v takovém případě bude s Palestinci jednat, i kdyby ve vládě zasedli členové Hamasu, a zopakoval dokonce svou nabídku teritoriálních ústupků. Stejně tak se Bush a Olmert shodli na ochotě jednat se Sýrií, pokud Damašek přestane podporovat terorismus. Americký prezident nevyvinul žádný nátlak, aby Izrael přerušil nebo zmírnil protiteroristickou operaci v pásmu Gazy, a oba státníci vyjádřili uspokojení nad americkým vetem rezoluce OSN, která měla akci jednostranně odsoudit.

Hlavním tématem jednání byl však Írán. Volební vítězství amerických demokratů oslabilo izraelské naděje, že by Spojené státy mohly Teheránu v získání jaderné zbraně zabránit vojensky. Bush přislíbil ochotu s demokraty spolupracovat a od minulého týdne se už objevila řada náznaků, že by se americká zahraniční politika mohla změnit, a to nejen v Iráku, který je všeobecně považován za hlavní příčinu porážky republikánů. Ke změně postoje dojde zřejmě i v přístupu k Íránu a pozorovatelé očekávají, že Spojené státy nabídnou Teheránu přímý dvoustranný dialog. Přestože Bush při schůzce s Olmertem zopakoval, že podmínkou k bilaterálním rozhovorům je zastavení íránského procesu obohacování uranu, izraelská média přece jen zaznamenala jednu drobnou, ale významnou změnu - prezident tentokrát Olmerta neujistil, že Spojené státy budou Izrael vojensky bránit, pokud na něj Írán zaútočí.

Změny si povšiml i Teherán. Prezident Mahmúd Ahmadínežád v úterý vyjádřil spokojenost nad tím, že "svět se konečně začíná smiřovat s jaderným Íránem", a vyjádřil naději, že Írán dosáhne "plné nuklearizace" do března příštího roku. Izraelská média se obávají, že válka s Íránem se blíží. Také rétorika obou zemí přitvrzuje. Ahmadínežád prohlásil, že Izrael je předurčen ke zničení a brzy zmizí z povrchu zemského, a Ehud Olmert označil Ahmadínežáda za druhého Hitlera. Ministryně zahraničí Cipi Livni varovala, že Teherán dosáhne schopnosti vyrobit jadernou zbraň za necelé dva roky, a předseda opoziční strany Likud Binjamin Netanjahu přirovnal Írán a jeho úsilí o nový holokaust k nacistickému Německu v roce 1938. Náměstek ministra obrany Efraim Sne minulý týden poprvé otevřeně připustil, že by Izrael mohl na íránská jaderná zařízení zaútočit, a nevyloučil to ani premiér Olmert. Židovský stát si začíná myslet, že na boj proti jadernému Íránu zůstane sám.

Světová média na setkání Bushe s Olmertem upoutala jen jediná věc - výroky izraelského premiéra o Iráku. Olmert Bushovi bez obalu poděkoval za iráckou invazi a vyjádřil radost nad tím, že válka výrazně vylepšila strategickou pozici Izraele a umírněných arabských států. U demokratů tím vzbudil úžas, pohoršení a námitky, že nevhodně zasahuje do americké vnitropolitické debaty. Ehud Olmert je však s výsledky své americké návštěvy spokojen; žádné zásadní změny v americké podpoře Izraele v příštích dvou letech, tedy do konce Bushova mandátu, neočekává.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .