„Našli jsme, co by Bible ráda, ale jinde.“ Archeolog Čapek zkoumá „Šalamounův“ chrám v Tel Moca

8. leden 2022
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Docent Filip Čapek na místě vykopávek

Kus od Jeruzaléma se nachází Tel Moca, místo, kde čeští vědci zkoumají jedinečnou sakrální stavbu, která by mohla mnoho napovědět o dějinách starého Izraele a formování židovského monoteismu – judaismu. Tamní chrám je unikátní architektonickou dispozicí. „Typově se podobá tomu, co známe z biblických knih Královských, tedy slavnému, ale nedoloženému prvnímu Šalamounovu chrámu,“ přibližuje archeolog a biblista Filip Čapek z Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy.

„Je unikát, že se podařilo najít, co by Bible ráda, ale našlo se to jinde než v Jeruzalémě,“ dodává vědec ke srovnání nalezeného chrámu s tím Šalomounovým. O nalezeném chrámu se Bible nezmiňuje, předpokládá naopak existenci takzvaného prvního chrámu, který byl zničen v 6. století před naším letopočtem.

Jenže Tel Moca se nachází asi šest kilometrů západně od Jeruzaléma. Pro starověkého člověka to znamenalo i dvě tři hodiny chůze přes kopce z tehdejšího města.  

Čtěte také

Tamní chrám byl pod dálničním mostě objeven v roce 2013. Čeští vědci se zapojili do bádání v roce 2019.

„Tehdy jsme začali rozkrývat širší souvislosti a starší dějiny tohoto chrámu. Ten se nachází ve svahu v údolí blízko dvou sezónních potoků,“ popisuje Čapek. 

Z hlediska biblických dějin lze chrám zařadit do 10. století před naším letopočtem, do doby takzvané sjednocené monarchie, tedy do doby králů Davida a Šalamouna.

„Tato je ve starozákonních textech líčena jako zlatý věk starého Izraele. Tehdy byl v Jeruzalémě vybudován chrám králem Šalamounem, s ním město a hradby a to vše tvořilo centrum Judského království,“ vrací se do minulosti vědec. 

Obraz sestavený z hmotné kultury je daleko víc rozdrobený ve srovnání s líčením sjednocené monarchie za králů Davida a Šalamouna.
Filip Čapek

Hmotná kultura ale ukazuje, že toho zatím spíš víc nevíme, než víme, soudí: „Obraz sestavený z hmotné kultury je daleko víc rozdrobený ve srovnání s tím impozantním líčením sjednocené monarchie za králů Davida a Šalamouna.“

Odborníkům pomáhá s vykopávkami v Tel Mace řada amatérských archeologů

„Je možné, že v oblasti v té době existovalo víc teritoriálních politických celků. Fakticky v oblasti mezi Jeruzalémem a Středozemním mořem bylo víc jakýchsi městských států a ty mezi sebou soupeřily o moc a předávaly si různé kulturní výdobytky.“

Hospodin, Baal, El a další bohové

Z chrámu v Tel Moca se zachovaly zbytky dvou zdí: severní, západní a část zdi východní, kde se nachází vstup do budovy.

„Před chrámem se také nacházel oltář, ten je trochu zrekonstruovaný, a byla nalezena odpadní jáma na kultické předměty a zbytky obětí. A podle všeho tam byla i lavice nebo pódium, kam se stavěly reprezentace božstva. Co to znamenalo, to nevíme,“ popisuje Čapek, který působí 

„Tel Moca nás vede k pracovním hypotézám o tom, jak toto místo vzniklo, jakým božstvům sloužilo. Stále jsme ale ve fázi, kdy hodně věcí nevíme.“

Kromě kultu Hospodina zde konkuroval kult božstva Baala a ve hře bylo božstvo El a možná i další dílčí bohové.
Filip Čapek

Badatelé však vědí, že prvních fázích vzniku Judského království se prolínaly vlivy různých náboženských pohledů a systémů. „Kromě kultu Hospodina, tedy jahvistického kultu, zde konkuroval kult božstva Baala a ve hře bylo božstvo El a možná i další dílčí bohové a jejich reprezentace znázorněné soškami.“ 

Starozákonní dogma určené Desaterem ale zakazuje uctívání jiného boha než Hospodina a klanění se božským vyobrazením.

Práce českého týmu přerušila koronavirová omezení, teď už ale opět usilovně pracují

„Jde o ideální podobu bohoslužby Izraele, Desatero ovšem bylo formulováno poměrně pozdě, zřejmě v 6. až 5. století přes naším letopočtem. Tehdy se onen ideál jednoho boha, nezobrazeného a nezobrazitelného, promítá zpět do předchozích století. To je celkem přirozené a dějiny se mají stát jakousi učebnicí pro následující generace,“ vysvětluje Čapek.

Nálezy tedy dokládají, že navzdory biblickému líčení byl v oblasti chrámu v Tel Moca jahvistický kult jen jedním z více kultů. „A ke slovu se jako dominantní dostával asi až v 6. století, protože byla velká konkurence,“ dodává.

Desatero ovšem bylo formulováno poměrně pozdě, zřejmě v 6. až 5. století přes naším letopočtem.
Filip Čapek

Dějiny monoteistického židovského náboženství, ke kterému se pak svým specifickým způsobem přidává křesťanství, jsou tedy dějinami tohoto ideálu, který ale naráží na běžného člověk a s jeho potřebami. 

„Proto se celkový obraz místa jen pomalu vynořuje a je dost možné, že po dokončení výzkumu, který je zatím plánován do roku 2023, stále bude jen pracovní hypotéza, čí to byl v prvopočátcích chrám,“ shrnuje zajímavé historické pozadí nálezů z Tel Moca archeolog a biblista Filip Čapek.

Jak složité je zkoumat nálezy v chrámu, o kterém biblické knihy nepíšou? Jak přistupovat k biblickým záznamům, které se tváří jako historiografie? A jaké to je působit jako archeolog a biblista v Izraeli? Ptá se Martin Srb.

autor: Martin Srb
Spustit audio

Související