Naši předkové dávali rádi na odiv majetnost. Jejich domy ale bývaly zdobené jen zpředu, vysvětluje architektka
Středobodem většiny tradičních měst jsou náměstí. Hlavním důvodem, proč vznikala, byl obchod. V minulosti měla ale sídla rozdílná práva, takže byť existovaly vesnice s rozměrným centrálním prostorem, nebyl využíván pro trhy. Obchod se rozvíjel například v Telči, které pro Leonardo Plus popisuje architektka Zuzana Pešková: „Naši předkové dávali velmi rádi na odiv, co si mohou nebo nemohou dovolit. Ve zdobných štítech budov dávali najevo svoji bohatost,“ zmínila.
Při pohledu na průčelí domů, které obklopují náměstí Telče, nelze přehlédnout pravidelnost štítů jednotlivých budov. Důvod byl zcela pragmatický.
„Mnoho sídel bylo postaveno na velkém ekonomickém záměru – dalo by se říct téměř developerském. V zásadě každý, kdo nové město zakládal, měl velmi dobrou ekonomickou rozvahu, jak ho založit, rozměřit a naplnit. A už i v té době se objevovala sociální diferenciace,“ vysvětluje architekta.
Čtěte také
Vedle standardních domů s malebnými štíty kolem náměstí můžeme v sídlech objevit jak obydlí skromná, tak i dvojnásobně rozlehlá. Ta přesně odrážela majetkové poměry domácností, které v nich žily. Finanční zázemí a dispozice tak byly daleko očividnější než dnes.
Zmíněná zdobnost měla prostý účel. „Naši předkové dávali velmi rádi na odiv, jestli si to mohou nebo nemohou dovolit. Takže právě v těchto zdobných štítech dávali najevo svoji bohatost,“ vysvětluje Pešková.
Záměrně ale upozorňuje, že řeč může být jen o průčelích staveb. „Když obejdeme jednotlivé bloky, ochozy, tak uvidíme, že z druhé strany jsou domy nesmírně obyčejné, bez zdobení, účelové.“
Tyto architektonické prvky ale nenajdeme jenom v městských sídlech, ale i na venkovských staveních. Místní bohatší lidé totiž také toužili dávat svůj status na odiv. „Snažili se, aby se jejich roubenky tvářily jako zděné stavby. Vídáme na nich krásná renesanční sgrafita,“ vyjmenovává expertka.
Omítka ale z pravidla bývá nahozená na konstrukci, která vůbec neodpovídá tomu, z čeho je udělaná. „V rozích vidíme roubení dřeva, zatímco plocha stěny se nám snaží tvářit jako zděná honosnější městská stavba,“ podotýká s úsměvem Pešková.
Poslechněte si celé Leonardo Plus. Moderuje Markéta Ševčíková.
Související
-
Památník tří odbojů rodiny Mašínů vystavuje originální i digitalizované dokumenty a záznamy
26. srpna 2022 byl v Lošanech na Kolínsku otevřen Památník tří odbojů. Jeho expozice se nachází v rodném statku Josefa Mašína, účastníka prvního a druhého odboje.
-
O legendárním architektovi Janu Kotěrovi, o kterém se říká, že založil moderní českou architekturu
Narodil se v Brně 18. prosince před 150 lety a jeho stavby zdobí řadu tuzemských i evropských měst. Host: historik architektury Zdeněk Lukeš. Moderuje Markéta Ševčíková.
-
Komunismus à la française. Vzestup a pád PCF. S invazí do Československa přišlo vystřízlivění
„Francie a její sociální dávky! Francie se svým sociálním systémem. Francie je prostě komunistická!“ Setkávám se často s kategorickým názorem. Z čeho pramení tento postoj?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
