Města ztrácejí původní význam obchodu a sdružování. Přesouváme se do online prostoru, říká architektka Pešková
Na Zemi žije ve městech kolem 50 procent obyvatel. V roce 2050, až populace přesáhne deset miliard, bude pravděpodobně město domovem pro tři čtvrtiny lidí. Jak budou města v budoucnu vypadat? „Lidé možná budou chtít bydlet na samotě u lesa. Bohužel ale nebude tolik samot u lesa pro takové množství lidí,“ míní v pořadu Leonardo Plus architektka Zuzana Pešková, proděkanka Fakulty stavební ČVUT v Praze.
Většina měst vznikla ve středověku, kdy hlavním důvodem pro jejich výstavbu byl obchod. To je ale podnět, který brzo přestane platit. Lidé dávají čím dál víc přednost nákupům na internetu, objednávání zboží nebo jídla online.
Čtěte také
„Spousta studií se zabývá tím, jak dnešní generace Z bude ve veřejném prostoru fungovat. Jestli vůbec budou mít chuť přijít do veřejného prostoru, posedět si, popovídat si tváří v tvář,“ vysvětluje architektka. Jako příklad dává i studie, které do veřejného prostoru přinášejí wi-fi pokrytí nebo dobíjecí sloupky.
„Mladí lidé, i když jsou vedle sebe, mohou komunikovat s ostatními online. Tímto způsobem se mění i prostor,“ uvádí expertka. Smyslem veřejného prostoru přitom dříve bylo lidi sdružovat.
„Je to vtipné, protože když člověk prochází ulicí, tak vidí, kolik lidí, když jdou vedle sebe, se nevěnuje sobě, ale těm kouzelným krabičkám,“ glosuje Pešková.
Samota u lesa
Když se původní význam měst vytrácí, budou ještě vůbec existovat?
„Lidé možná budou chtít bydlet na samotě u lesa. Bohužel ale nebude tolik samot pro takové množství lidí, pokud opravdu bude populace stoupat tak, jak vycházejí prognózy,“ upozorňuje architektka.
Planeta má podle ní prozatím pořád zdroje na to, civilizaci udržet. „Dokud budeme mít jídlo a potraviny, tak bude růst i populace, pokud nepřijde nějaká katastrofa,“ uzavírá Pešková.
Jak funguje město Rakovník? Čím bychom se mohli inspirovat z historického uspořádání měst? A co znamená cirkulární urbanismus? Poslechněte si celé Leonardo Plus, které moderuje Markéta Ševčíková.
Související
-
Architektka: Naši předkové dávali rádi na odiv majetnost. Jejich domy ale bývaly zdobené jen zpředu
Jak se mění současná centra historických měst a do jaké míry se do nich architekti bojí vkládat nové prvky? V pořadu Leonardo Plus odpovídá architektka Zuzana Pešková.
-
Zeleň na „Kulaťáku“ zůstane. V nové zástavbě budou obchody, kavárny i kultura, popisuje architektka
Jak by mohlo vypadat dostavěné Vítězné náměstí? Pro Leonardo Plus odpovídala expertka na moderní architekturu Zuzana Pešková.
-
Tábor je město s neuvěřitelnou kvalitou života, míní jeho nová hlavní architektka
„Pokud situaci v Táboře dobře čtu, tak byla ve vzduchu otázka, jak vyřešit vleklé problémy související s městským rozvojem, regulací dopravy, krajinou ve městě.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
