Naše obecné povědomí o přírodě a její ochraně je mlhavé, zjistil průzkum

„Nejhorší na tom je, že dotazováni byli lidé s minimálně středoškolským vzděláním, s vyššími příjmy a navíc z měst nad 20 tisíc obyvatel," komentuje průzkum Markéta Ševčíková. U těchto lidí by se dalo očekávat, že dokáží vyjmenovat alespoň naše čtyři národní parky. Jsou to Krkonošský národní park, Šumava, Podyjí a České Švýcarsko.

Čtěte také

V průzkumu se podle Ševčíkové ukázalo, jak je naše obecné povědomí o přírodě a její ochraně mlhavé. „Velmi málo lidí si dovede pojmenovat základní problémy, které se týkají biodiverzity,“ říká Markéta Dušková z Fóra ochrany přírody, jedna z autorek průzkumu. Ve vyjmenování základních problémů se mezi prvními třemi vůbec nevyskytly například povodně nebo problémy se suchem, pokračuje Dušková.

Pouze každý desátý Čech umí vyjmenovat všechny čtyři tuzemské národní parky a téměř polovina si nevybaví žádný rostlinný ani živočišný druh, který je na území České republiky kriticky ohrožen, zjistil průzkum organizace Beleco.

„Druhou částí výzkumu byly i otázky na konkrétní kauzy, například co dotazovaní soudí o využití bývalých vojenských prostorů, o oživení někdejších těžebních oblastí, o globální změně klimatu nebo o kácení stromů napadených kůrovcem,“ pokračuje v popisu průzkumu Markéta Ševčíková. Ukázalo se, že respondenti velmi často kopírují názory politiků.

Ševčíková dále upřesňuje, že jednu skupinu respondentů tvořili lidé starší 60 let, druhou mladí lidé od 20 do 30 let. Dohromady jich bylo více než tisíc. Obě skupiny byly tvořeny lidmi se středoškolským a vyšším vzděláním, a i když prošli různými školskými systémy, výsledky se moc nelišily. Zpráva o našem vztahu k přírodě je to tedy dosti smutná, uzavírá Ševčíková.