Náš život závisí na tom, jak rychle umíme před vojáky utíkat, říká vesničan z Barmy. Země se stále zmítá v občanské válce

Podle nevládní neziskové organizace na pomoc barmským politickým vězňům armáda od vojenského převratu v únoru roku 2021 prokazatelně zabila bezmála 3 tisíce lidí, včetně více než 200 dětí.

Číslo ale nezahrnuje tisíce členů ozbrojených povstaleckých skupin, kteří jsou v permanentním odporu proti vládě už od 60. let minulého století.

Čtěte také

Převrat v Barmě? Lidé se nevzdávají, i když armáda někdy zabíjí i děti v náručích, říká Sabe Soe

Dalších 18 tisíc lidí sedí ve vězení a řada z nich se dočká rozsudku bez řádného soudu. Umírají děti, studenti, novináři, členové svrhnuté vlády i někdejší poslanci.

Násilně sesazený prezident Win Myint zůstane ve vězení minimálně čtyři roky. 77leté premiérce Aung Sang Su Ti vyměřili generálové trest 33 let vězení.

„Naprostá většina někdejší demokraticky zvolené vlády skončila ve vězení. Ti šťastnější v domácím vězení, zbytek v obávaných vojenských věznicích armády. Přímo z Barmy nestihl bezprostředně po převratu utéct prakticky nikdo. Armáda měla přesné seznamy lidí, které chtěla zatknout, a věděla, kdo a kde se pohybuje. Vznikla sice exilová barmská vláda, ale jejími členy jsou spíše lidé, kteří dlouhodobě žijí v zahraničí a odtamtud teď hájí zájmy demokratických stran a proudů,“ vysvětluje Džó Zo, někdejší člen prezidentské kanceláře.

Čtěte také

Země uzavřená v čase / Barma objektivem Jana Styblíka

Skutečným vládcem 60milionové Barmy je od 60. let minulého století vojenská junta. Úzká skupina generálů, v drtivé většině prošli výhradně domácími univerzitami, se opírá o obávanou Tatmadaw – profesionální a dobře vycvičenou armádu.

Lehký závan demokracie a uvolnění poměrů zažila Barma v podstatě jen dvakrát: na začátku 90. let to byl jen velmi lehký vánek, ale po drtivém volebním vítězství světoznámé disidentky a nositelky Nobelovy ceny za mír Aun Schan Su Ťij v roce 2015 to vypadalo, že v Barmě bude demokraticky foukat už natrvalo.

Naděje na změnu trvala sedm let a skončila 1. února 2021 brzy ráno. Do ulic barmských měst vjela vojenská technika a speciální jednotky internovaly řadové poslance, členy vlády, premiérku Su Ťij i prezidenta Wina.

Čtěte také

Adam Černý: Junta v Barmě čelí odporu doma i ve světě

„Jsem si jistý, že razanci a rozhodnost, jakou předvedla naše armáda, lidé ocení v následujících dnech a týdnech. Povede k návratu pořádku a bezpečnosti do našich měst. Najdeme a potrestáme všechny teroristické síly, které chtějí s pomocí zahraničních sil zničit tuto zem. Až nastolíme pořádek, znovu vrátíme výkonnou moc těm, kdo budou zvoleni v příštích, spravedlivých volbách,“ sliboval jen pár dnů po krvavém převratu nový, samozvaný vládce Barmy – armádní generál Min Aun Hlain.

Od Himalaje až po deltu Iráwádý se celá země ponořila do notoricky známého déjà vu – vojáci popřeli výsledky voleb, zavřeli hranice a zavedli vlastní pravidla. 

Víc si poslechněte v pořadu Za obzorem Davida Jakše.