Národní divadlo v Praze. V den jeho slavnostního otevření zažilo centrum města dopravní kolaps

České národní obrození se promítalo do všech sfér života, tedy i toho kulturního. Porady vlastenců o českém divadle se konaly už v roce 1844, na kterých místní jednali o stavbě divadla na nábřeží u Ellenbergrova průtoku, na místě, kde je nyní kavárna Slávie.

Cedule prvního uvedení Prodané nevěsty. Praha, Prozatímní divadlo, 30. 5. 1866. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, H6C-25838|foto:Knihovna Národního muzea

Návrh byl 9. dubna 1845 sněmem odsouhlasen, s tím, že se v divadle musí hrát jen česky. Po stavu obležení roku 1848 došlo 7. září na pražských příkopech k ustavení Sboru, jehož výbor se ujal činnosti. České divadlo jako zemský ústav mohl být zřízen sněmem nebo zemským výborem, který disponoval financemi.

V březnu 1851 se K. H. Borovský obrátil k národu, aby se začalo vybírat na budoucí zlatou kapličku. Musíme vzít v úvahu, že v době Bachova absolutismu (v letech 1855-60) činnost Sboru ochabla a finanční dary se příliš nehromadily. Až po pádu absolutismu se situace zlepšila. Na stavbu přispěl v roce 1866 i císař a král František Josef I. částkou 5000 zlatých. Postupně finanční dary během dalších let navyšoval a do otevření roku 1881 věnoval 18 tisíc zlatých. Našli se i další mecenáši, překvapivě největší část příspěvků tvořily drobné dary sociálně slabších vrstev. Koncem roku 1869 měl Sbor na kontě 62 tisíc zlatých a mohlo se začít s přípravou stavby.

Slavnostní otevření – náhodné datum

Český národ v druhé polovině 19. století obnovil vlastní historii i kulturu a v poslední třetině bylo postaveno několik výrazných staveb, mezi které patří i Národní divadlo v Praze.

Auditorium Národního divadla v Praze|foto:Fotobanka Profimedia

Komise Sboru pro zřízení českého národního divadla si vyžádala návrh od architekta Josefa Zítka, schválený odborným posudkem vídeňských architektů Eduarda van der Nülla a Augusta Sicarda von Sicardsburga. Na podzim roku 1866 byl Zítkův plán posouzen ve Vídni jako nejlepší a poté schválen valnou hromadou Sboru Národního divadla. V době války byla činnost Sboru přerušena a plány byly schváleny v únoru 1867. V polovině roku 1881 byla stavba částečně dokončena a slavnostní otevření divadla se naplánovalo na 11. června.

Co se k této události váže?

Z knihy F. A. Schuberta se dočteme celou společensko-politickou návaznost na stavbu. Praha se chystala na návštěvu korunního prince Rudolfa a jeho novomanželky Stefanie, a všechny přípravy včetně otevření Národního divadla se tedy podřídily této události. Nakonec novomanželé přijeli inkognito a datum 11. června bylo zvoleno náhodně. Praha 1 v ten den zažila dopravní kolaps a na ulicích bylo rušno. Součástí večera v ND v Praze byl živý obraz oslavující sňatek prince Rudolfa a poté následovala Libuše Bedřicha Smetany.

Požár – nedbalost, nebo náhoda?

Požár ND v Praze se stal součástí různých mýtů, domněnek a spekulací, o kterých se i dnes diskutuje. Téma pro Martina Kavku – vrchního komisaře Oddělení zjišťování příčin vzniku požárů a tiskového mluvčího Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy, ředitele Národního technického muzea Karla Ksandra a vedoucí archivu ND v Praze Josefinu Panenkovou.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu.

Národní divadlo v Praze|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas