Napsat kvalitní populárně-naučný článek je těžší, než napsat odborný, tvrdí šéfredaktorka Živy

„Snažíme se i dnes naplňovat odkaz zakladatele, i když se během doby Živa vyvíjela,“ uvedla šéfredaktorka, sama vystudovaná bioložka.

Časopis se soustřeďuje na českou vědu a snaží se prezentovat především výsledky českých vědců napříč různými biologickými obory. „Aby si každý našel to, co ho zajímá.“

„Snažíme se vybírat taková témata, která nám připadají zajímavá a autory, o kterých víme, že dobře přednášejí, dobře píší a mají co říct našim čtenářům,“ dodala Šrotová.

„Popularizace řady biologických oborů je velmi náročná. Napsat kvalitní populárně-naučný článek do časopisu jako je Živa, Vesmír nebo Ochrana přírody je pro autory mnohem těžší, než psát odborné publikace, a řada z nich to také říká.“

Popularizace řady biologických oborů je velmi náročná. „Někdy se nám i stane, že je výborný autor, výborné téma, a nepodaří se článek otisknout v Živě, protože je těžké najít někoho, kdo by to zpracoval tak, aby to bylo přístupné širší veřejnosti.“

„Každý text, který v Živě vyjde, recenzují naši dva přední odborníci, autory jsou také přední odborníci. My se pouze snažíme články upravit tak, aby byly pokud možno co nejčtivější, a aby jim čtenáři rozuměli,“ popsala hlavní úkol redakce šéfredaktorka.

Ta získala od Akademie věd České republiky čestnou oborovou medaili Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy. „Tuto cenu vnímám jako cenu pro celou redakci i pro širší okruh našich autorů, stejně jako pro členy redakční rady.“

Živa, nebo snad Holubice?

A jak vlastně vznikl název časopisu Živa? Odkazuje skutečně ke staré slovanské bohyni?

„Název časopisu je poněkud zavádějící. Sám Purkyně zvažoval, jak časopis nazvat. Ve 2. ročníku Živy vyšel jeho rukou psaný text, kde přemýšlí o tom, že by se časopis jmenoval Holubice. Tento název ale škrtl, a rozhodl se pro Živu.“

Dnešní Živa není cílena na laickou veřejnost, uznává šéfredaktorka. „Jsme si vědomi toho, že prezentovaná témata jsou těžká a jazyk, který používáme, není úplně jednoduchý.“

„Spíš bych řekla, že jde o časopis určený pro poučenou veřejnost. Rádi bychom, kdyby Živu četli učitelé, a předávali tyto vědomosti svým žákům,“ shrnula Jana Šrotová.