Napětí na německé politické scéně

22. srpen 2003

Žádná přátelská setkání se spolkovým kancléřem a jeho ministry se v budoucnu už konat nebudou. Společná jednání o reformě ve zdravotnictví a společně se sociálními demokraty a křesťanskými demokraty vypracovaný zákon o zdravotnictví, který bude navržen na podzim Spolkovému sněmu, je poslední společná akce v tomto volebním údobí. Také pozvání spolkového kancléře k setkání s ministerskými předsedy spolkových zemí, kde by se mělo jednat o připravovaných reformách, nebude přijato.

Jednat o nových reformách, jako je daňová reforma, nebo o otázkách nezaměstnanosti a o sociálních podporách, se v budoucnu musí konat pouze ve Spolkovém sněmu a ve Spolkové radě, zastoupení spolkových zemí, kde mají křesťanští demokraté většinu. Na tom se dohodli představitelé křesťanských demokratů ve Spolkovém sněmu i ministerští předsedové z jejich řad na setkání, které se konalo na letišti ve Frankfurtu nad Mohanem.

" Nebudeme spolkovému kancléři sloužit jako štafáž", prohlásila po setkání předsedkyně křesťanských demokratů a jejich poslanecké frakce ve Spolkovém sněmu - Angela Merkelová. S jejím názorem souhlasil také předseda bavorských křesťanských sociálů a bavorský ministerský předseda Edmund Stoiber. Pouze ministerský předseda Durynska, Dieter Althaus, měl připomínku, že by ministerští předsedové z řad CDU přece jen neměli odmítnout případné pozvání spolkového kancléře k rozhovorům.

Vedle odmítnutí dalších mimoparlamentních rozhovorů se Spolkovou vládou bylo ve Frankfurtu také rozhodnuto, že nejpozději na podzim předloží CDU ve Spolkovém sněmu ke všem důležitým otázkám, o kterých chtěli spolkový kancléř Schröder a jeho ministři jednat se zástupci CDU, přímo své vlastní návrhy. Tak se má zabránit, aby voliči neměli dojem, že křesťanští demokraté pouze blokují návrhy Spolkové vlády bez vlastních protinávrhů. A zatímco k rozhodnutí představitelů CDU se nevyjádřil spolkový kancléř Schröder, který odletěl v pátek na dvoudenní návštěvu Itálie, prohlásili spolkoví ministři financí Hans Eichel a hospodářství a práce Wolfgang Clement, že se přesto nevzdávají naděje na přímá jednání s křesťanskými demokraty.

Vedle pomalu se končících letních politických prázdninách rozjíždějící se diskuse o důležitých politických i ekonomických byla značná pozornost médií a veřejnosti věnována osvobození rukojmích, mezi nimiž bylo devět Němců, kteří byli uneseni alžírskými extrémisty před půl rokem na jihu alžírské Sahary, a odvlečeni až do sousedního Mali. Ovšem už brzy po jejich osvobození se začalo ve veřejnosti diskutovat o tom, kdo zaplatí vysoké výdaje, které byly s osvobozovací akcí spojeny a které uhradila spolková vláda.

Tak se k průzkumu veřejného mínění vyslovilo něco málo přes polovinu dotázaných, že by se na těchto výdajích měli podílet také bývalí rukojmí. Svůj názor zdůvodňovali tím, že unesení turisté se do Sahary vypravili i přes varování Spolkového ministerstva zahraničí, že jde o velmi nebezpečnou oblast. Tento názor však vyvracejí nejen osvobození rukojmí, podle nichž Ministerstvo zahraničí varovalo turisty pouze předtím, že v alžírské Sahaře je možno zabloudit, ale nikoli že by ti, kteří se tam vydají, mohli být ohrožováni extrémistickými skupinami. Rozhodnout o sporu by zřejmě měli pracovníci Ministerstva zahraničí. Ale ti zatím mlčí.

Jisté však je, že osvobození rukojmí budou muset alespoň malou část nákladů, jako je letecká doprava z Mali do Německa, zaplatit ze své kapsy.

A politický nádech má také požadavek předsedy Německého svazu kopané Gerharda Mayere-Vorfeldera. Poté, co právě německé národní mužstvo podlehlo Itálii 1: 0, Mayer- Vorfelder prohlásil, že odpovědnost za slabší výkony německého národního mužstva v poslední době má i to, že v ligových klubech hraje stále více cizinců a trenér národního mužstva Völler nemá možnost vybrat kvalitní, v lize ostřílené německé hráče.

Tak v dubnu 2002 nastoupilo tehdejší ligové mužstvo Energie Cottbus k zápasu s jedenácti hráči, v níž nebyl ani jediný Němec. Nyní hrozí podobná situace u dvou ligových mužstev, Hannoveru 96 a Schalke 04. A ve všech mužstvech bundesligy je 58,5 procenta hráčů, kteří pocházejí ze zahraničí. Proto prý v budoucnu musí každý ligový klub nahlásit, že v jeho kádru je alespoň 12 německých státních příslušníků. Nastoupit na hřišti však pak mohou ale opět většinou cizinci.

autor: Rudolf Ströbinger
Spustit audio