Nahlédněte s námi do výzkumů českých polárníků na Špicberkách!
Svalbard, souostroví v Severním ledovém oceánu už přes deset let navštěvují vědci a studenti z českého Centra polární ekologie. Věnují se zde zkoumání vlivu člověka a klimatických změn na arktickou přírodu.
Více o svém výzkumu řekli pro Magazín Leonardo dva čeští vědci: vedoucí Centra polární ekologie Jihočeské univerzity Josef Elster a parazitolog Centra polární ekologie Oleg Ditrich také z Jihočeské univerzity.
Území svalbardského souostroví je z 60 % zaledněno a čeští občané sem mohou jezdit provádět vědecký výzkum, případně provádět různé hospodářské činnosti. Je to možné na základě smlouvy z roku 1924, ke které tehdejší Československo přistoupilo v roce 1931.
„Pokud bychom dodržovali norské zákony, mohli bychom zde například provozovat i těžbu uhlí,“ uvedl Ditrich.
Vzhledem k tomu, že je Svalbard vzdálen 1500 kilometrů od nejsevernější části Evropy, veškerá taková činnost se díky obtížné dopravě ekonomicky podraží, dodal parazitolog.
Nejen mikrobiolologie, algologie a parazitologie
Ten popsal tři hlavní směry, kterým se čeští biologové na arktické stanici věnují. „Mikrobiologie a algologie, které se zabývají mikroorganismy a řasami. Pak botanika, která zkoumá polární rostliny.“
A samozřejmě zoologie, do které patří i parazitologie. „Sem jezdíme studovat parazity polárních zvířat, zatímco naši zoologové jsou zastoupeni zejména ornitology.“
„Zrovna teď děvčata kontrolují hnízda rybáků, kteří zrovna vyvádějí mladé, velmi si je chrání a útočí na kolemjdoucí.“
Ditrichův tým zase zkoumá jednak parazity mořských zvířat, například životní cykly motolic, tasemnic a hlístic především u ryb a bezobratlých živočichů.
„Také ale zkoumáme parazity suchozemských zvířat. Těch tu moc druhů není, ale někteří z jejich parazitů jsou přenosné i na člověka,“ upozornil parazitolog.
Jak spí řasy v mokřadech?
Vedoucí centra Josef Elster popsal vědecké zájmy českého týmu. „Naše mikrobiologická skupina se zabývá především diverzitou a ekologií sinic a řas.“
Ty zde žijí v mělkých mokřadech. „Díky tání ledovců je zde velké množství sladké vody, ta díky permafrostu zůstává na povrchu a vytváří tyto mokřady,“ popsal odborník.
„V nich se rozvíjí společenství sinic a řas. My dlouhodobě mapujeme jejich diverzitu,“ vysvětlil Elster.
Na tento výzkum navazuje je studium ekologie vybraných skupin řas Formidium a Zygnema. „U těch jsme studovali, jak se tyto dvě populace připravují na přezimování.“
„Tyto řasy se uspávají, tedy vytváří dormantní stádia, ve kterých přežívají zimní období. My zkoumáme, jak se u prvotních rostlin začaly vyvíjet tato klidová stádia, ve kterých buňky dokážou přežít zimní období, a které ekologické parametry ovlivňují vznik těchto dormatních stádií,“ shrnul Josef Elster.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
