Nadělení přišlo už před Vánoci: Korupční skandály
Na jednu malou zemi toho začíná být trochu moc: aféry s udělováním titulů na plzeňské právnické fakultě a nejspíš i na řadě dalších vysokých škol, hloubková kontrola z EK v polostátním ČEZu kvůli vážnému podezření na uzavírání nekalých dohod jak vyřadit ze hry konkurenci a diktovat si monopolní ceny na trhu s energiemi, a teď i naprosto reálná vyhlídka na to, že kostlivce privatizace České spořitelny rakouskou Erste Bank, při které se už svého času mluvilo o uplácení v nejvyšších patrech české politiky, začnou po novém roce vyhrabávat zpod českého koberce detektivové z FBI a americké soudy.
A že se jim přitom dostane na stůl i jedna z potenciálně největších polistopadových afér, totiž podezření na korupci, provázející pronájem švédských stíhaček Gripen, o kterém přináší švédská televize reportáže už tři roky a nad kterou švédská prokuratura už kapitulovala.
Všechny tři aféry mají společného jmenovatele: netýkají se jen České republiky. V ČEZu jsou bruselští vyšetřovatelé nikoli proto, že je tam poštval severočeský uhlobaron Tykač, majitel společnosti Czech Coal, protože mu konkurenční gigant vyfoukl před nosem opatovickou elektrárnu. Jsou tam proto, že tu evidentně existuje podezření na snahu ovládnout trh s cílem diktovat ceny jak vstupů, tedy například uhlí, tak velkoobchodních cen energií. Nemusíme kvůli tomu zkoumat, jaké jsou motivy konkurentů nebo s kým se chce ČEZ údajně spojit a koho vynechat ze hry: stačí na to pohled na účet za elektřinu a prostý selský rozum. Zatímco velkoobchodní ceny elektřiny všude ve světě klesají, na peněženkách zdejších spotřebitelů se to zatím moc neprojevuje a ani v příštím roce to prý nebude o moc lepší.
Vyšetřovatelé, které do Prahy poslala bruselská strážkyně volného trhu Kroessová, tam ovšem nejsou primérně kvůli českým zákazníkům ČEZu. Jsou tam, protože obchodní aktivity tohoto koncernu přesahují rámec ČR a tudíž by mohly pokřivit i širší konkurenční prostředí.
Také podezření, že okolnosti, za kterých zprivatizovala rakouská Erste Bank Českou spořitelnu nebyly čisté, nejsou zdaleka jen naším problémem, nebo problémem těch postkomunistických zemí, kde Erste Bank údajně také skupovala banky za použití obdobných metod. Není to ani pouze problém oněch bývalých politiků, jejichž jména se v této souvislosti dnes znovu objevují. Nejde ani o to, jaké motivy měli ti dva propuštění zaměstnanci z Erste, kteří teď za pomoci detektivů FBI a amerických právníků připravují žalobu k americkému federálnímu soudu. Ten ji totiž bude projednávat kvůli tomu, že Erste má americkou bankovní licenci a je kótovaná na burze. Podezření je nutno prošetřit už z tohoto důvodu: Akcie ČEZu například začaly klesat hned po prvních zprávách o kontrole z Bruselu, protože pokud by se podezření prokázalo, čeká ČEZ pokuta až 18ti miliardová pokuta. Což už by bilancí koncernu pořádně zacloumalo. Obdobně je tomu s podezřením na korupci při zakázkách na Gripeny, kde je zase ve hře mocná zbrojovka BAE Systems.
A jak s tím vším souvisí rozdávání titulů na právnické fakultě v Plzni? Jistě, tam nejde o žádné akcie. O bilance ovšem ano: a sice o bilance individuálních profesních životů a akademické reputace ČR ve světě. Desetitisíce mladých lidí dnes studují na českých universitách s perspektivou, že jim bude otevřen celý svět. Že se i za hranicemi, a především v EU, budou moci se svým doma získaným vzděláním a titulem uplatnit. Tak jednoduché to ale není. Jednotná pravidla pro vzájemné uznávání diplomů a kvalifikace zatím neexistují, i když ze zásady by k němu v rámci unie mělo docházet automaticky. Praxe je ovšem často jiná. A čeští absolventi si teď mohou být skoro jisti, že se jejich tituly, ať už studovali v ČR kdekoliv, budou v zahraničí při uznávání diplomů zkoumat dvojnásob obezřetně. To jim bohužel pod stromeček nadělil proděkan plzeňských práv Milan Kindl.
Česká republika totiž neleží kdesi na odlehlém ostrově. Je uprostřed Evropy. Železná opona už ji od okolního světa neizoluje dvacet let. Je nutné si na to konečně zvyknout a především se podle toho začít chovat.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.