Nadějné vyhlídky Japonska

22. listopad 2000

Naděje na oživení druhé největší ekonomiky na světě – Japonska – podporují nejnovější statistické údaje. Ekonomické ukazatele vývoje japonského hospodářství za druhé čtvrtletí letošního roku překvapily i mnohé odborníky v Tokiu.

Neobyčejně příznivá statistická data tak vzbuzují naději, že dlouhé období hospodářského útlumu, které významně ochromovalo rozvoj japonské ekonomiky v uplynulých více než deseti letech, se snad už konečně blíží ke konci.

Souhrnný index rozvoje všech japonských průmyslových podniků, kterým se měří objem jejich výroby a dodávek zboží, vzrostl v červnu letošního roku o jedno celé osm desetin procenta oproti stejnému období loňského roku. Tento nečekaně rychlý nárůst výrobní aktivity tak podpořil teoretické prognózy japonské vlády, že hrubý domácí produkt v této druhé největší ekonomice na světě zaznamená konečně po mnoha letech stagnace přechod do jednoznačně kladných čísel.

„Nemůžeme zatím srovnávat vývoj hrubého národního důchodu,“ poznamenal k uvedeným statistickým údajům zástupce japonského ministerstva obchodu a průmyslu, „ale pokud se podíváme jen na data týkající se průmyslových dodávek, „je období mezi dubnem a červnem nesporně pozitivní.“

Pokud tyto naděje potvrdí další vývoj, oddechne si především japonská centrální banka, která byla před časem donucena ke zvýšení úrokové míry, což je v Japonsku zcela mimořádné ekonomické opatření, k němuž Japonci nesáhli více než deset let. Toto rozhodnutí japonské ústřední banky také kritizovala řada podnikatelů a politiků, kteří se obávali, že japonská ekonomika se dosud nevymanila z krize a že zvýšení úrokových sazeb jen prodlouží velmi nepříjemné období stagnace.

Představitelé Bank of Japan ale tvrdí, že ekonomické oživení už začalo a že bude pokračovat i v druhé polovině letošního roku. Oficiální údaje o vývoji japonského národního důchodu ale budou zveřejněny až příští měsíc a vzhledem k tomu, že první čtvrtletí nebylo ještě přesvědčivé, všichni ekonomičtí odborníci s napětím očekávají nové statistické údaje.

Jestliže skutečně skončí období japonské hospodářské stagnace, bude to mít nesmírný význam pro celou oblast Dálného Východu a jihovýchodní Asie, kterou před třemi lety zasáhla ničivá finanční krize. Japonsko je nejen hospodářským „leaderem“ této oblasti, ale hraje i stále důležitější roli v tamní politice. Středeční vydání britského listu Financial Times přináší článek o současné návštěvě japonského premiéra v Indii: dovídáme se, že Yoshihiro Mori po příletu do Dílí vyzval Indii a Pákistán, aby se připojili k mezinárodní dohodě zakazující veškeré zkoušky jaderných zbraní.

Japonsko, které před více půl stoletím zažilo na vlastní kůži výbuch atomové bomby v Hirošimě a Nagasaki, ostře kritizovalo oba tyto asijské státy za to, že vyvíjejí jaderné zbraně. Jak známo, Indie a Pákistán se dnes řadí mezi země, které mají jaderný potenciál. Japonsko proto podmiňuje poskytnutí ekonomické pomoci těmto zemím jejich jednoznačně mírovou politikou. S Indií ovšem Japonsko spojuje též společná nedůvěra vůči Číně.

autor: Jan Bednář
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.