Nacistické bestie. Příběh čtyř krutých dozorkyň z koncentračních táborů

Nacistická „bestie“ Irma Greseová a „hyena“ Maria Mandlová z Osvětimi

23. leden 2025

Největší audioportál na českém internetu

Obžalovaná Irma Greseová a bývalý velitel tábora Bergen-Belsen Josef Kramer před věznicí v německém Celle | Foto: DPA / dpa Picture-Alliance via AFP / Profimedia

Nacistické bestie Irma Greseová a Maria Mandlová (1. díl z 2)

Předchozí díl
Následující díl

Proč byly některé z nacistických dozorkyň v koncentračních táborech přinejmenším stejně sadistické jako někteří mužští dozorci? A byly to ojedinělé případy vyšinutých osob, jako byly Irma Greseová a Maria Mandlová? Říkalo se jim hyena z Osvětimi, bestie z Osvětimi, satan v sukních… Historikové se v posledních letech spojili s psychology a snaží se vykreslit věrný obraz žen, které se do dějin zapsaly mučením jiných žen. V Portrétech o nich mluví historik Jan Adamec.

S konstatováním, že některé z dozorkyň trpěly sadistickými sklony, už dnes díky výzkumům nevystačíme. Mnohé z toho, co ženy jako Mandlová a Greseová dělaly, bylo výsledkem jejich působení v lágrech a atmosférou, která tam panovala mezi nimi a jejich mužskými protějšky. Na začátku to byly „obyčejné“ ženy.

Maria Mandlová (1912–1948) prožila hezké dětství jako jedno ze čtyř dětí místního ševce, po střední škole ale nemohla najít práci. Střídala podřadná zaměstnání a v březnu 1938 si sehnala práci dozorkyně v koncentračním táboře Lichtenburg, odkud přešla v květnu 1939 do nového tábora Ravensbrück u Berlína.

Čtěte také

Irma Greseová (19231945) pocházela z rodiny zemědělského dělníka s pěti dětmi. Její matka spáchala sebevraždu, Irma se špatně učila a byla obětí šikany. Od otce převzala nadšení pro nacistickou stranu a po marném hledání práce se v březnu 1943 stala dozorkyní v Ravensbrücku.

Táborový systém, kdy vedle sebe působili dozorci i dozorkyně, umožňoval vznik pomyslné spirály násilí. Dozorkyně vnímaly, že je na ně pohlíženo jako na ty „slabší“ – a snažily se dokázat, že se ve všem vyrovnají mužům, a to i v tvrdosti v přístupu k vězňům.

Dozorci na to reagovali jednoduše, byli „ještě tvrdší“. Násilí se tak stupňovalo a následky bývaly děsivé, připustíme-li, že u některých z dozorců nebo dozorkyň mohly sehrát roli i skutečně sadistické sklony.

Selekce a týrání

Mandlová získala v Ravensbrücku přezdívku „bestie“. Prakticky neustále ženy bila, kopala a trhala jim vlasy. V táboře, kterým prošlo na 132 tisíc žen i dětí a skoro 70 procent vězňů zemřelo, osobně vybírala osoby na zrůdné nacistické pokusy. V říjnu 1942 byla převelena do Osvětimi.

O půl roku později přichází do Osvětimi Irma Greseová. Podle svědectví se podílela na selekcích Židů a sama posílala stovky osob přímo do plynu. Údajně stala se milenkou i Josefa Mengeleho, kterému pomáhala s pokusy na dětech.

Mandlová se v Osvětimi aktivně účastnila selekcí a bití vězeňkyň. Podle svědectví měla poslat na smrt až 500 tisíc lidí. Zatčena byla v srpnu 1945 americkými vojáky v Bavorsku, předána Polsku a po procesu v Krakově oběšena za týrání vězňů, podíl na výběru do plynových komor a podíl na lékařských experimentech.

Irma Greseová byla v dubnu 1945 zajata britskou armádou a na podzim toho roku byla odsouzena za zločiny proti lidskosti k trestu smrti oběšením. Ničeho nelitovala, podle svědectví kata šla k šibenici s úsměvem a popoháněla jej, ať pracuje rychleji.

autor: David Hertl | zdroj: Český rozhlas