Náboženské umění ve veřejném prostoru často vypadá jako kýč, myslí si architekt
„Od 19. století jde v katolické církvi pozorovat jakýsi sklon ke kýči, který vyděluje křesťanské umění z celku. Hraje si na umění,“ popisuje architekt Norbert Schmidt. Socialistický realismus je podle něj selháním, a to i investorů. „Není to primárně selhání umělců nebo těch, co tyto věcí vyrábí. Je to maloměšťácké, zpátečnické umění zahleděné někam do minulosti, které se má líbit,“ uvažuje.
Jaký prostor má mít nové náboženské umění ve veřejném prostoru? Jaké kvality má mít „křesťanské umění“? A musí být jeho tvůrce křesťan?
Čtěte také
Poslechněte si debatu Vertkály. Hosty jsou historička umění Milena Bartlová a architekt Norbert Schmidt. Moderuje Lucie Vopálenská, vysíláme v repríze.
V premiérové první části Vertikály se pak dozvíte, jak hluboké kořeny má u nás antisemitismus, což je vidět i na nové výstavě v Karlových Varech. Potvrzuje se tak i tvrzení Federace židovských obcí, podle kteého počet projevů antisemitismu loni vzrostl zhruba o 90 procent.
Další téma se týká pravoslavné katolické církve, která před podzimními parlamentními volbami v Gruzii zažívá nelehké časy. V neposlední řadě se dozvíte, jak brněnský pastor romského původu založil spolek křesťanské pomoci, ve kterém dvakrát týdně sytí lidi bez domova.
Magazín Vertikály připravili Naděžda Hávová a Adam Šindelář.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
