Náboženské násilnosti v Nigérii
Do Nigérie se vrací náboženské násilí. Z nejlidnatější africké země přicházejí od konce srpna stále nové a nové zprávy o nárůstu střetů mezi mladíky obou hlavních nigerijských vyznání, křesťanství a islámu.
„Přišli v noci a měli na sobě černé šaty. Zabili každého, na koho narazili – buď střelnými zbraněmi anebo své oběti ubíjeli mačetou.“ Tak popisují obyvatelé středonigerijské oblasti své zážitky z posledních dvou týdnů – a popis hrůzných zážitků by byl shodný na obou stranách střetu.
Křesťansko-muslimské násilnosti začaly z neznámého důvodu koncem srpna. Mohly je vyvolat podle místních křesťanů příliš viditelné muslimské oslavy konce posvátného měsíce Ramadánu. Jako první tentokrát zaútočili křesťané, a v následujících dnech přišla na více místech pomsta ze strany muslimských mladíků.
Počet mrtvých se blíží ke stovce, což je velmi varovné číslo, ale zároveň zatím nedosahuje tragické bilance několika vln násilí, které si v této oblasti vyžádal konflikt v posledních letech, kdy se oběti nepočítaly na desítky, ale na tisíce. Nigerijská vláda i mezinárodní společenství jsou však přesto velmi znepokojeny. Od komisařky OSN pro lidská práva už přišla výzva, aby nigerijské úřady co nejdříve násilnosti ukončily.
Nigérie je stopadesátimilionový stát se zhruba stejně velkou křesťanskou a muslimskou komunitou. Oblast, kde k pogromům a nočním přepadům obvykle dochází, leží ve střední části Nigérie, kde se obě náboženství dotýkají. Nejde však výhradně o náboženský konflikt, ale také o střet etnický a teritoriální. Násilnosti se totiž odehrávají mezi dlouho usedlým křesťanským a animistickým obyvatelstvem na jedné straně, a jazykově odlišnými muslimskými příchozími ze severu na straně druhé.
Nigérie má však už delší tradici náboženského konfliktu, kdy se část muslimů na severu pokusila úředně zavést náboženské právo šarí’a, což se setkalo s odporem jinověrců. V roce 2000 zahynuly při srážkách kvůli zavádění práva šarí’a tisíce lidí.
Nigerijská vláda v současné době čelí ještě jednomu nábožensko-politickému problému, a tím je nárůst aktivity extremistického hnutí Boko Haram, které se čím dál více zapojuje do násilností. Ty jsou často zaměřeny proti veřejným institucím, zejména těm, které podle nich představují západní nebo zakázané myšlenky, jako jsou školy a univerzity.
Aktivizuje se zde také africká odnož Al Kajdy, což by znamenalo, že v organizaci, která byla dosud převážně v rukou Arabů, budou mít větší roli aktivisté ze subsaharské části Afriky. Experti také hovoří o čím dál těsnějším propojení Boko Haram a Al Kajdy. K bombovému útoku na budovu OSN v Abuji, který koncem srpna zabil třiadvacet lidí, se přihlásila obě hnutí. Extremisté tento týden zabili i imáma, který je kritizoval.
