Na Ukrajině stále žijí takzvaní Volyňští Češi
Na Ukrajině stále přežívá česká komunita. I když se jim říká Volyňští Češi, jejich předci se neusazovali jen ve Volyňské oblasti na západě země, ale také například na Krymu. Velká část z nich sice využila – po 2. světové válce a po roce 1989 – možnosti repatriace do původní vlasti. Přesto několik tisíc z nich dál na Ukrajině žije.
Zdeněk Štěpánek nebyl jen legendární český herec, ale také válečný veterán. Služba v rakouské armádě za první světové války ho přivedla na frontu, která tehdy procházela dnešní západní Ukrajinou.
„Naše četa dostala rozkaz jet do vesnice Malinóvky, vzdálené odtud asi patnáct verst, zjistit, není-li tam nepřítel, a podat hlášení. Vyjeli jsme a brzy jsme uviděli sem tam rozházená stavení, obklopená chmelnicemi jak někde u Rakovníka. Jako bych byl doma. Vesnice byla opuštěná, jen tu a tam bloudila po dvoře zapomenutá slepice,“ popsal herec ve svých pamětech.
„Zašel jsem do jednoho stavení a představte si mé překvapení, když mne na prahu uvítal bělovlasý shrbený dědeček. Překvapení však bylo ještě větší, když jsme se dorozuměli, že dědeček je Čech. Vystěhoval se sem před dávnými lety z jedné vesnice u Roudnice... Přinesl mléko, pak sáhl za košili a s podivným, skoro šelmovským úsměvem v očích mi podal noviny. Díval jsem se na ně s úžasem. Čechoslovan! České noviny tištěné v Rusku!“
Čtěte také
Štěpánek se setkal s jedním se zhruba 16 tisíc Čechů a Moravanů, které na Ukrajinu přivedla už koncem 60. let 19. století vidina lepšího života a levná a velmi úrodná půda.
Právě v té době byla pro takovou imigrační vlnu příhodná konstelace politických poměrů. Car Alexandr II se snažil zkostnatělý systém ruské monarchie aspoň částečně liberalizovat. V roce 1861 zrušil poddanství a začal se hroutit dřívější systém, kdy statky vlastněné šlechtou obdělávali povinně a v rámci povinností malí rolníci – mužici.
Když pak car v lednu 1863 krvavě potlačil polské povstání, měl k dispozici mnoho půdy zkonfiskované polským šlechticům na dnešní západní Ukrajině. O několik let později přiznala Habsburská monarchie, která byla oslabená prohranou válkou s Pruskem, rovnoprávné postavení Uherskému království, ale nevyhověla stejným požadavkům ostatních národností včetně Čechů.
Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Zaostřeno Víta Pohanky.
Související
-
Do Česka se před válkou na Ukrajině přijíždějí ukrýt i Volynští Češi. Několik set jich je i v Ústí
Před válkou na Ukrajině se v České republice snaží ukrýt i Volyňští Češi. Kdysi dávno z Čech odešli, jejich sedmá generace se sem teď za neradostných okolností vrací.
-
Volyňští Češi se chtějí vrátit do Česka. Naši zemi by to...
Věra Doušová pomáhá krajanům na Ukrajině. Volyňští Češi se na Ukrajině bojí a rádi by se vrátili zpět do Česka. Nesetkali se však s kladnou odezvou české vlády. Pod...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
