Obyvatelé malé pobřežní vesnice Port Heiden na Aljašce jsou zvyklí příležitostně vídat osamocené mrože ve vodách Beringova moře. Ale když se jich stovky usídlily na pláži hned vedle obce, bylo to pro ně překvapení, uvádí britský deník Guardian.
Předseda místní kmenové rady John Christensen junior vypráví, že se společně s kolegy ve svém terénním autě vypravili na obhlídku pláží. V jednu chvíli ucítili nepříjemný zápach.
„Mysleli jsme si, že je někde na pobřeží mrtvá mořská vydra nebo tuleň, a tak jsme upozornili místní ekologickou hlídku,“ vzpomíná kmenový náčelník. Ten pokračoval ještě několik mil po čichu, až narazil na pláž přeplněnou mroži.
Oteplování klimatu ohrožuje tradiční zdroje potravy v oblasti Arktidy. Jedna aljašská vesnice situaci hodlá řešit chovem sobů, kteří by na místo měli být dopraveni nákladním letadlem. Reportér britského zpravodajského serveru BBC News zjišťoval, jak by chov sobů mohl oblasti pomoct vyřešit hrozící problém nedostatku potravin.
„Už zdálky jsme viděli, jak se něco bílého leskne ve vzduchu. Když jsme se přiblížili, zjistili jsme, že jsou to mroží kly. Potom jsme uviděli i samotné mrože. O dva týdny později jsme jich objevili více než tisícovku na pláži vzdálené 30 kilometrů od vesnice,“ dodává Christensen.
Joel Garlich-Miller, biolog federální Správy Spojených států pro ryby, planě rostoucí rostliny a volně žijící živočichy, si prozatím není jistý, proč se mroži shromažďují právě na Aljašském poloostrově. Nicméně předpokládá, že by to mohlo souviset s dostupností potravy.
Mroží samice i samci podle biologa obvykle tráví zimy společně v Beringově moři. Ale rozdělí se, když se oteplí a led začne tát. Samice s mláďaty pak za pomoci driftujících ker zamíří Beringovou úžinou do Čukotského moře.
Cestou odpočívají na plovoucím ledu, odkud se potápějí pro škeble a další měkkýše, jimiž se cestou živí. Samci tradičně tráví léto v Beringově moři, většinou na ostrovech nebo v odlehlých místech Bristolského zálivu – více než 200 kilometrů na sever od Port Heidenu.
„Na konci 80. let se téměř 10 tisíc mrožů každoročně shromažďovalo na ostrově Round, který je součástí přírodní rezervace. V posledních letech už se jich tam ale objevuje maximálně 2 až 3 tisíce,“ podotýká Garlich-Miller.
Současná situace podle něj může být způsobená tím, že led už nezamrzá tak daleko na jihu jako v minulých letech. Mroží samci tak musí trávit více času v severním Beringově moři.
Mroži obvykle odplouvají na pěti až sedmidenní výpravy za potravou, kterou nacházejí na příbřežních ledovcích. Poté se rozprostřou po pobřeží, hledají místo k odpočinku a nová území vhodná pro lov. Je možné, že jejich neočekávaný přesun souvisí právě s odtáváním příbřežních ledovců. Putují za lepší potravou.
Podle odborníka na ochranu mrožů je nyní především nutné zajistit shromážděným jedincům klid. Blízkost hlučících lidí může mroží stádo vylekat a způsobit jeho bezhlavý úprk do vody. Zvířata se při tom mohou v tlačenici ušlapat.
Časté vyrušování může také mrože vypudit z oblíbených míst odpočinku, což pro ně znamená vynakládat daleko více energie při opatřování potravy a celkově to negativně ovlivňuje jejich tělesný stav, uzavírá deník Guardian.
