Obyvatelé Aljašky se kvůli oteplování obávají hladu. Pomoci má chov sobů

28. květen 2017

Oteplování klimatu ohrožuje tradiční zdroje potravy v oblasti Arktidy. Jedna aljašská vesnice situaci hodlá řešit chovem sobů, kteří by na místo měli být dopraveni nákladním letadlem. Reportér britského zpravodajského serveru BBC News zjišťoval, jak by chov sobů mohl oblasti pomoct vyřešit hrozící problém nedostatku potravin.

Na experimentální farmě v aljašském vnitrozemí chystá Greg Finstad zemědělskou revoluci. Domnívá se, že by domorodá společenství žijící na severu země měla přejít od tradičního lovu k hospodářskému chovu, konkrétně k chovu sobů polárních.

Finstad vede výzkumný program zabývající se soby na University of Alaska ve městě Fairbanks. Vědec tvrdí, že základní obživa vesnických komunit obývající odlehlé oblasti podél řeky Yukon je kvůli změnám klimatu v ohrožení.

„Jde o domorodé komunity žijící v oblastech, kde nevedou silnice. Musí si nechávat zasílat potraviny a obávají se, že budou hladovět. Jejich znepokojení je oprávněné,“ popisuje situaci odborník Greg Finstad. Pro komunity, které se tradičně živí lovem, nastaly těžké časy.

Zdrojů potravy ubývá

Počet ledních medvědů klesá a jejich lov je čím dál nebezpečnější, a to i s příslušnými povoleními. Zmenšuje se také populace divokých sobů polárních zvaných karibu, ačkoliv není zcela jasné proč. Výlov lososa garbuši, druhu žádaného pro maso, byl loni nejnižší od roku 1977. Losos nerka se ukázal být odolnější.

Nepředvídatelné klima může ovlivňovat migrační cesty zvířat a jejich zdroje potravy. Existují ale i vědecké studie ukazující, že zvířata jsou s to se těmto změnám přizpůsobit. Jisté je, že „stoupající koncentrace skleníkových plynů způsobuje rozsáhlé změny v citlivém klimatu Arktidy“.

Logo

Potvrzuje to nedávná studie vypracovaná skupinou devadesáti vědců pro tzv. Arktickou radu, mezivládní organizaci zabývající se arktickou oblastí včetně možné těžby přírodních zdrojů, využitelnosti pro dopravu a zájmů arktických domorodých obyvatel. Podle studie se snižuje podíl mořského i pevninského ledu, permafrost se otepluje a jarní ledová pokrývka ustupuje.

Vědci se shodují, že Arktidu, jak ji známe, postupně nahrazuje teplejší, vlhčí a proměnlivější prostředí. Autoři studie dále zdůrazňují, že změny podnebí v arktické oblasti mají dopad na lidstvo, přírodní zdroje a ekosystémy po celém světě.

Lepší než hovězí

Steven's Village, komunita obývající vnitrozemskou oblast u řeky Yukon, zakoupila farmu o rozloze osmi set hektarů. Vesničané hodlají chovat patnáct set až dva tisíce sobů na maso a na prodej. Sobi jsou podle Finstada odolnější než hovězí dobytek. Vědec není příznivcem hovězího průmyslu, který se podle jeho názoru snaží zmařit plánovaný chov sobů.

Kromě toho je přesvědčen, že sobí maso chutná lépe než hovězí. Vědec má v plánu naložit stovky sobů do nákladového letadla a přesunout je ze západního pobřeží Aljašky na farmu ve vnitrozemí. Tato první várka zvířat by měla pocházet ze Sewardova poloostrova nacházejícího se mezi Čukotským a Beringovým mořem, nedaleko ruského území.

Zvláštní shoda náhod: Na Sewardův poloostrov byli sobi původně nasazeni v roce 1892, když aljašské velrybářské komunity měly potíže sehnat dostatek potravy. Sobi byli do Ameriky přivezeni ze Sibiře.

Akutaq neboli eskymácká zmrzlina. Nejčastěji sobí nebo tulení tuk smíchaný s lesními plody, cukrem a případně masem

Udržet jejich populaci na poloostrově není jednoduché, sobi mají tendenci přidávat se k migrujícím divokým karibu. Zabránit jim v tom je náročný úkol. Sobi polární a karibu jsou totiž příslušníky téhož druhu – Rangifer tarandus.

Domestikovaná zvířata se v Severní Americe označují jako sobi, pro volně žijící zvířata se používá severoamerický výraz karibu. Evropané podobné rozlišení neznají.

Eskymácká sobí zmrzlina

Ann a Bruce Davisovi mají sobí farmu na Sewardském poloostrově a stejně jako Finstad básní o kvalitách sobího masa. Je libové, není proložené tukem, protože sobí tuk se ukládá jinde. Ani ten však nepřijde na zmar.

Domorodí obyvatelé Aljašky míchají sobí tuk s různými bobulovitými plody do směsi známé pod názvem eskymácká zmrzlina. Eskymácká zmrzlina je bohatá na sacharidy, takže je dobrým zdrojem energie. Údajně chutná dobře, se západní představou o zmrzlině ale nemá mnoho společného.

Způsobů, jak připravit sobí maso, je mnoho. Pokud by se ale jeho konzumace měla rozšířit, bude třeba překonat jeden problém. V představách Američanů jsou totiž sobi pevně spjati s Vánocemi. „Lidé mají pocit, že sobi jsou od toho, aby vezli spřežení s obtloustlým chlápkem s bílým vousem. Ale sobi jsou ve skutečnosti potrava,“ řekl britskému serveru BBC News aljašský vědec Greg Finstad.

Spustit audio