Na osm měsíců izolace se nedá připravit, říká slovenská „marsonautka“ Musilová
Americká NASA vysílá další posádku, která má zkoumat možnosti budoucího života na Marsu. Tentokrát úřad vybral šest účastníků simulované mise, a ty posílá na Havaj do nadmořské výšky téměř 4 tisíce metrů, kde stráví 8 měsíců. V týmu je také slovenská astrobioložka Michaela Musilová, která v Magazínu Leonardo představila nejen plán havajské mise.
„Už jsem pracovala pro NASA. Absolvovala jsem výcviky v různých prostředích i kratší simulované mise. Všechny tyto zkušenosti byly velmi důležité, aby mě NASA vybrala na dlouhodobou misi,“ uvedla vědkyně.
Proces výběru vhodných kandidátů trval 15 měsíců. „Museli jsme projít množstvím výběrových kol. Dokázala jsem, že umím přežít v extrémních podmínkách, ale zároveň umím zachovat i chladnou hlavu v krizových situacích a umím spolupracovat s malým množstvím lidí v izolovaných podmínkách.“
Na to, že člověk stráví osm měsíců bez kontaktu s okolním světem, se prý nedá připravit. „Nejdelší expedice, kterou jsem měla za sebou, jsou tři měsíce v Grónsku, úplně izolovaná od světa, a už to bylo dost náročné.“
„Ty předešlé mise byly kratší a soustředily se hlavně na vědeckou a technickou stránku. Tentokrát je to naopak. Hlavním cílem těchto dlouhodobých misí je právě výběr posádky a přežití těch osmi měsíců, kdy nám budou vyvolávány krizové situace. Výzkum, který bude probíhat, je určitě zajímavý a užitečný, ale není to hlavní priorita.“
„Je dobré odjet s tím, že je vše v pořádku, abych sebou nebrala nějakou psychologickou zátěž. Mám kopec pracovních aktivit, takže jsem musela všechno dotáhnout do úspěšného konce, abych neměla výčitky.“
Je samozřejmě nutné si vzít sebou vše, co bude účastník expedice potřebovat. „Kromě vědeckých a technických věcí jsou to i osobní věci na zpříjemnění dlouhých chvil. Takže obrázky a videa rodiny a přátel, ale i umělecké věci, protože ráda maluji, zpívám a tančím,“ svěřila se marsonautka.
Slovenská astrobioložka zodpovídá za všechny výzkumy v průběhu mise. „Budu dohlížet na vše, co dělají moji kolegové. Ale mým hlavním projektem je dovést rover ze Slovenska, který je třeba testovat terénu. Bude mi pomáhat se sběrem geologických vzorků a sbírat různá data z okolního prostředí. Chceme ho připravit tak, aby byl užitečný pro další mise, i kdyby to měly být jen jeho části.“
„Budeme sbírat vzorky extremofilů, tedy organismů žijících v extrémních podmínkách, na Havaji to znamená hlavně z lávových jeskyní a tunelů. Dostaneme i kameru od jedné kanadské společnosti, abychom měli data pro odborné publikace. “
„Mám k dispozici jen dva kufry na osm měsíců, a do nich musím vměstnat vědecké, technické i osobní věci. Počítám, že asi jeden kufr, možná kufr a půl mám pro sebe.“
Testovat se budou ale i 3D tiskárny a pěstování bylin a zeleniny pro posádku. „Je plán, že při letu na Mars se poveze množství zásob na několik měsíců, ale na planetě už by se začala pěstovat čerstvá strava, aby na místě byl vlastní zdroj potravin.“
„Budeme ještě dělat hodně věcí, o kterých nevíme, a které nám řeknou na místě,“ dodala vědkyně.
Ta osobně doufá, že se lidé dostanou na Mars během deseti, patnácti let. „Ideálně by pak každá další mise na Mars zvětšovala prvotní kolonii.“
„Kdyby šlo o dobrou spolupráci mezi vesmírnými agenturami a soukromým sektorem, postupně by se budovala kolonie, takže během 20 let od první mise by na planetě mohlo být menší městečko. A do konce století by lidé mohli na Marsu normálně žít, mohl by existovat i turismus. Záleží vše na tom, jak budou fungovat první mise,“ shrnula Michaela Musilová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
