Na Jadran za delfíny skákavými

V Malém Lošinji delfínům na nábřeží dokonce postavili památník. A o jejich popularizaci a ochranu se stará zdejší Institut Plavi svijet – Modrý svět, který sídlí ve Velkém Lošinji na stejnojmenném ostrově. Podle zjištění institutu se delfínů kolem ostrovů Cresu pohybuje asi 180. Přitom každá populace, která čítá méně než 250 jednotlivců, se považuje za ohroženou. Proto byl delfín v Chorvatsku v roce 1995 prohlášen za chráněný druh.

Vědci, kteří monitorují jadranské delfíny, je poznávají podle hřbetních ploutví. Fotograf s teleobjektivem tak má za úkol pořídit co nejkvalitnější snímek ploutve každého delfína – a to z obou stran. Dvě stejné neexistují, a proto se používají jako jakýsi občanský průkaz, nebo chcete-li, „otisk prstu delfína“. Pak mohou výzkumníci sledovat jejich polohu, vyhodnocovat, kde se pohybují a jak se vyvíjejí. Data jsou důležitá pro vyhodnocování populace delfínů. Ale pozorovatele baví umět je na první pohled poznat a říkat jim jménem.

Přirozeného nepřítele delfíni na Jadranu nemají. Žraloků, kteří by je mohli ohrožovat, tu je velmi málo. Jak tedy konstatuje Mateja Zekan z Institutu Plavi svijet, jsou to především lidské aktivity, které pro ně představují nebezpečí: „Na prvním místě je to rybolov. Delfín se někdy zaplete do sítí a utopí se. Dalším problémem je podmořský hluk. Myslí se tím především hluk z lodních motorů. Hlavně během sezony tady lodí masivně přibývá, takže delfíny ohrožuje de facto turismus.“

Vědci jsou si vědomi toho, že není možné námořní turismus úplně zakázat. Chtěli by ale alespoň dosáhnout toho, aby se na určitých místech omezila rychlost plavby. Už to by hladinu podmořského hluku snížilo. Ale nejen delfíni čelí nebezpečí. V rybářských sítích často uváznou i mořské želvy. Specifickým druhem ohrožení pak pro ně jsou igelitové sáčky. Želvy si je pletou s mořskými medúzami nebo podobnými tvory, kterými se jinak živí. Tenhle omyl je může stát život. „Musí se pracovat s lidmi a vysvětlovat jim, aby do moře nic neházeli, protože to může mít netušené důsledky,“ říká Mateja Zekan.

Přesto je šance, že delfína skákavého na Jadranu uvidíte, podle vědců poměrně velká. „Když se kapitán lodi umí v jejich blízkosti chovat, tak jim to nevadí. Důležité je nepřibližovat se příliš a je nutné skupinu vždycky sledovat paralelně. Tedy ani je nepronásledovat, ani neplout proti nim. Neměnit prudce rychlost a směr. To jim vadí nejvíc.“ A jak dodává Mateja Zekan z Institutu Plavi svijet ve Velkém Lošinji, delfíni jsou zvědaví, jsou to skuteční extroverti. Takže prý stačí počkat a oni se přiblíží.