Myslivec tady má pořád navrch. Je to přežitek a relikt komunismu, myslí si Šebek z Asociace soukromého zemědělství

14. červenec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Myslivec (ilustrační foto)

Zemědělci, vlastníci pozemků i ochránci přírody bojují proti vládnímu návrhu novely zákona o myslivosti. Kabinet ho přijal na konci června a projednat ho mají poslanci.

Čtěte také

Výpočet škod, které v lesích způsobila zvěř, nebo nemožnost vlastníků pozemků zasahovat do mysliveckého hospodaření. To jsou jen ty hlavní výtky, které oponenti zmiňují.

Asociace soukromého zemědělství upozoňuje podle svého předsedy Jaroslava Šebka na chyby v zákoně o myslivosti už dlouhá léta, přesto se nic neděje. A zřejmě to nezmění ani připravovaná novela.

Vlastník vs. myslivec

„Tato novela zavádí některé drobné pozitivní kroky, ale pořád je to nedostatečné. Zemědělci a vlastníci půdy se totiž dostávají k náhradám škod velmi problematicky. Dost často je dostat nějakou náhradu prakticky nemožné, protože vlastník půdy pořád tahá za kratší provaz,“ říká ve vysílání Českého rozhlasu Plus.

Myslivec tady má pořád navrch, a to díky pojetí celé naší myslivosti, která není opřena o vlastníky, ale o lidové myslivce. To je věc dávno přežitá. Je to relikt komunismu.
Jaroslav Šebek

Podle Šebka proto musí dojít k zásadní změně samotného pojetí myslivosti v Česku, a to žádná novela s parciálními návrhy nemůže zabezpečit.

„Potřebujeme úplně nový zákon, což říkáme už řadu let,“ dodává Šebek. Asociaci tak hlavně jde o posílení práva vlastníků půdy. „Mělo by to zůstat na vlastnících – zemědělcích, kteří mají pozemky řádně propachtované, lesnících a dalších vlastnících půdy.“

Spor o škody 

Šebek mluví o bezmoci vlastníků půdy v případě, kdy se v okolí přemnoží zvěř. „Když je tady nedohoda s myslivci, tak sedlák, vlastník, nemá možnost vlastního odlovu zvěře, která mu ale způsobuje škody. To je naprosto absurdní, protože by tuto možnost přece mít měl.“

Čtěte také

Předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota přitom před pár dny řekl, že se budou snažit do novely zákona, která už získala podporu vlády, dostat ustanovení, podle kterého by farmáři neměli mít nárok na odškodné za škody způsobené zvěří do vzdálenosti 200 metrů od lesa. Pokud tedy nevytvoří pásy pro odstřel zvířat mezi polem a hranicí lesa.

Myslivci zároveň odmítli případné snižování výměry honiteb na 250 hektarů ze současných 500 hektarů.

Celý rozhovor Martiny Maškové si poslechněte v audiozáznamu.

autoři: Martina Mašková , lup
Spustit audio

Související