Myš s lidskými játry

Hledat léky na choroby, vůči kterým jsou pokusná zvířata imunní, je obtížná záležitost. Platí to zejména v případě jaterních infekcí, jako jsou například žloutenky B a C. Tyto kmeny napadají pouze člověka a šimpanze, na kterých se dají léky testovat jen velmi obtížně. Testování léků na buněčných kulturách v Petriho miskách v tomto případě také nefunguje. Jaterní buňky jsou totiž notoricky známé tím, že na miskách odmítají růst a udržet jejich kulturu při životě je náročný výkon.

Východisko teď našli vědci ze Salkova institutu, kterým se již dříve podařilo vytvořit humanizované myši, u nichž část jaterních buněk nahradily lidské hepatocyty. Zdokonalení techniky umožnilo dosáhnout prakticky kompletní transformace a vytvořit kmen myší, které mají téměř 95 % jaterních buněk lidského původu. Otázkou ale bylo, jestli se tyto buňky budou v myším těle chovat stejně jako v lidských játrech.

Vědci proto myši vystavili virům žloutenky B a C, vůči které jsou normální myši rezistentní. "Myši s lidskými játry" ale zareagovaly stejně jako člověk a onemocněly žloutenkou. A co víc, jejich játra reagovala na léčbu, které se standardně používá v terapii žloutenky, stejně jako lidská játra. "Myši s lidskými játry" jsou proto podle vědců plnohodnotným modelem pro preklinické testování léků proti žloutenkám i dalším infekcím (včetně malárie), které postihují játra.

Zdroj: Salk Institute