Myš harrenská žije na dvou oddělených místech 400 kilometrů od sebe. Dřív je spojoval prales

Myš harennský žije na dvou místech Etiopské vysočiny – v Harennském lese a v lese Chingawa, nikde jinde. Ta dvě místa jsou od sebe 400 kilometrů vzdálená, mezi nimi je Velká příkopová propadlina s bezlesou savanou. Jsou to něco jako pralesní ostrovy v moři savany.

Čtěte také

Bolest má hlavní vypínač. Vědci ho našli u myší

První myš harennskou měli vědci v rukou už v roce 1995, ale až v roce 2017 zjistili, že žije na dvou oddělených místech. A teprve letos vyšel popis druhu ve vědeckém časopise Organisms Diversity & Evolution. Je to vlastně vzdálená příbuzná naší myši domácí, patří do stejného rodu Mus, ale už velmi dlouho žije odděleně na horském pralesním ostrově.

Lesnatá Afrika. Kdysi

Nově popsaný druh svědčí o tom, že v dávnější minulosti, před několika miliony let, bylo v Africe mnohem více lesů. 

Čtěte také

Tři z deseti mrtvých slonů ve střední Africe nesou známky pytláctví

„Když přijedete do východní Afriky, tak to vypadá, jako by ty hory tvořily izolované ostrovy, které vyrůstají ze savany, ze sušší vegetace. Ale tak to nevypadalo vždy. Pro mě je neuvěřitelná představa, že Konžský prales, který je dnes izolovaný, ještě ve středním miocénu zasahoval od jednoho pobřeží Afriky k druhému a tvořil široký pás vlhkého lesa,“ říká Jarmila Krásová z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd.

Se změnou klimatu se ale šířila sušší savana a pralesy zůstaly jen ve vyšších polohách, a proto se mohlo stát, že stejný druh zvířat žije na dvou pralesních ostrovech, které jsou dnes úplně izolované. To platí nejen pro nově popsaný druh myši harennské, ale i pro další druhy drobných pralesních savců.

Snažíme se používat drobné savce jako model pro biogeografické studie – rozšíření druhů dokáže napovědět, jak krajina vypadala v minulosti.
Jarmila Krásová

„Náš výzkum má několik rozměrů. Popisujeme nové druhy. Snažíme se udělat pořádek v taxonomii, jak vlastně jsou si příbuzné jednotlivé druhy. A snažíme se používat drobné savce jako model pro různé biogeografické studie – rozšíření druhů nám dokáže napovědět, jak ta krajina vypadala v minulosti,“ přibližuje Jarmila Krásová.

Čtěte také

První Evropany možná nic nenutilo odejít z Afriky, uvažují vědci

Krajinu mění nejen změny klimatu, ale také člověk. Počet obyvatel Etiopie se za poslední čtvrtstoletí zdvojnásobil a lidé jsou na přírodních zdrojích existenciálně závislí. „Pálí dřevo na výrobu dřevěného uhlí, pasou dobytek a přeměňují krajinu na pole, aby se uživili. To jsou největší hrozby pro etiopskou přírodu, které já teď vidím,“ dodává Krásová.

Poslechněte si celou pondělní Vědu Plus. 

Dozvíte se, jak chce síť TikTok, která má miliardu uživatelů, bojovat proti antisemitismu a dezinformacím o holocaustu. A přiblížíme nový český objev: Vědci z pražského ČVUT dosáhli nového milníku při hledání rekordně nízkého tření. Nově by teoreticky stačila jen ruka k posouvání tisíce tun.