Musíme se starat o přírodu jako celek, programy stran jsou příliš obecné, hodnotí geochemik Hruška
Klimatické změny a jejich dopady jsou a budou součástí našich životů. Kolik pozornosti ale věnují životnímu prostředí a souvisejícímu zemědělství politické strany v předvolebních programech? „Programy jsou ve většině případů naprosto obecné. U nikoho nejsou žádné měřitelné parametry – všichni jen říkají, jak budeme zlepšovat, aplikovat a snižovat,“ všímá si pro Český rozhlas Plus geochemik Jakub Hruška z Ústavu pro výzkum globální změny Akademie věd a České geologické služby.
Například program koalice Spolu je prý velmi stručný a plný přívlastků jako racionální a rozumný, což si ale každý volič může vyložit podle svého. Naproti tomu hnutí ANO se ostře vymezuje vůči Green Dealu a klimatické politice, ale pomíjí, že jeho součástí je třeba i zvyšování biodiverzity, snižování spotřeby pesticidů nebo revitalizace řek.
Čtěte také
„Zkrátka zapomněli na jiné části Green Dealu, anebo ho možná ani nečetli. Ohledně zemědělství zase píší obecnosti, to hlavní je, že máme aplikovat precizní zemědělství, kdy se hnojiva i pesticidy pomocí senzorů používají cíleně tam, kde je třeba. Je to zajímavá cesta, ale nemění se paradigma, že chtějí dál jezdit velkými traktory po polích,“ podotýká s tím, že v programu to má i Spolu.
Hnutí SPD podle Hrušky žádný program pro oblast životního prostředí nemá a Stačilo! se obecně vyjadřuje hlavně k zemědělství. „Mají i několik málo stručných tezí k životnímu prostředí, ale ty jsou naprosto diletantské,“ hodnotí.
Naproti tomu chválí programy hnutí STAN a také Pirátů, na jejichž kandidátkách jsou i zástupci Strany zelených. Jsou sice obecné, ale obsahují klíčové teze, Starostové navíc mají stanovené cíle i to, jak jich chtějí dosáhnout.
Status quo
Do volebního programu strany, která by ho požádala o jeho napsání, by Hruška na první místo dal bod, abychom se lépe starali o krajinu jako celek.
Čtěte také
„Často se řeší různé partikulární věci, ale nebere se ohled na celek. A to je samozřejmě obtížný úkol, protože naše krajina je formovaná staletími lidské činnosti a změnit její strukturu je úkol na dlouhou dobu. Víme, co dnešní krajině chybí, ale žádná vláda po roce 1990 se toho nechopila,“ zdůrazňuje.
Bývalý člen TOP 09 vzpomíná, že se ve straně snadno shodli na zřízení Národního parku Křivoklátsko, což je i součástí vládního programu. Park ale kvůli odporu dotčených obcí prozatím nevznikne.
„Obce měly strach z toho, aby nepřišly o svůj status quo, kdy na ně nikdo ‚nesvítí‘. Prostě chtěly svůj klid, protože žádný argument, proč by ten národní park neměl vzniknout z hlediska ochrany přírody a struktury lesů, nevznesly. Celou dobu jen opakovaly, že to nechtějí,“ tvrdí Hruška.
Proč v Nových Heřminovech neměla vzniknout přehrada, ale suchý poldr? A není čas snížit zemědělskou (nad)produkci? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
