Můj vynález odvalovací turbíny je inspirován přírodou, přiznává Miroslav Sedláček

Ta umí využít i velice malý spád vody, vyrábět elektřinu z pomalu tekoucích vod a dokonce i z přílivu a odlivu.

Jak dlouho trval vývoj této turbíny? „Poslední patent jsem dostávali do života 10 let, ale celé zařízení vznikalo přesně 23 roků,“ uvedl vynálezce.

„Už v roce 1993 jsem sestavil malé odvalovací zařízení. Celý princip jsem viděl v přírodě, a moje konstrukce byla rozvinutější podoba. Rozhodně zde byla inspirace přírodou.“

Jak turbína pracuje? „Celé zařízení je poměrně jednoduché,“ tvrdí technik.

Turbína se skládá ze dvou částí. První je trychtýř, který se podobá zužujícímu válci, a uvnitř něj je na hřídeli podepřena nebo zavěšena polokoule, komolý kužel nebo dokonce pravidelná koule.

„Tím, že kolem tohoto rotoru protéká voda, tak je tento kužel odvalován, a z tohoto pohybu my odebíráme energii,“ popsal Sedláček.

Nižší účinnost, ale vyšší užitnost

Zařízení má menší účinnost než klasické turbíny. Podle výpočtů mohla by se pohybovat kolem 66 %. Zato ale může být použita všude tam, kde klasické turbín využití nemají.

„Na tom si zakládáme. Máme sice malou účinnost, ale na hranici jednoho metru výše hladiny přestávají všechny známé turbíny pracovat, kdežto my fungujeme dál, a stále se stejnou účinností.“

Jaké jsou další možnosti využití vynálezu? „Mechanismus může být využit opačně, k pohonu například čistících kartáčů různých zařízení, a to za použití stále stejného, malého množství vody. Další možností je využití turbínky jako zavlažovacího zařízení nebo otáčivé trysky pro fontány.“

A jaké další plány vynálezce má? „Samozřejmě nemohu nechat toto zařízení bez dalšího rozvoje.“

„Už máme zařízeno vývojové centrum, kde se snažíme specificky upravit stroje pro ultranízké spády kolem 60 centimetrů,“ přiblížil další osud svého vynálezu Miroslav Sedláček.