Mozky rypošů vzdorují nedostatku kyslíku

Rypoši lysí (Heterocephalus glaber) jsou téměř lysí a slepí hlodavci, kteří obývají jižní Afriku. Žijí v podzemních koloniích, které fungují podobně jako mraveniště - rozmnožovat se může jen královna a několik samců, ostatní rypoši jsou neplodní. Prazvláštní fyziognomie rypošů vědce už mnohokrát zaskočila - třeba tím, že rypoši nevnímají pálivé podněty jako jiná zvířata. Důvodem je vysoká koncentrace oxidu uhličitého v norách, které se rypoši chtě nechtě museli přizpůsobit. Se složením vzduchu, který je chudý na kyslík, souvisí i nový objev.

Vědci z Illinoiské univerzity zjistili, že mozek rypošů dokáže přežít těžkou hypoxii neboli nedostatek kyslíku mnohem déle než mozek jiných živočichů. V nejextrémnějším případě si mozkové neurony rypošů zachovávaly své funkce šestkrát déle než neurony pokusných myší. Zajímavé také je, že některé elektrofyziologické vlastnosti rypoších neuronů se podobají těm, jaké mají neurony savčích embryií. Embrya všech savců se vyvíjejí děloze, v prostředí chudém na kyslík, a jejich neurony jsou tomu přizpůsobené, ale odolnost vůči hypoxii ztrácejí zanedlouho po narození. Rypoši, kteří celý život dýchají vzduch chudý na kyslík, si ji zřejmě uchovávají až do dospělosti. Vědci teď spekulují, jestli by se objev nedal nějak využít v léčbě lidí, jejichž mozek trpí nedostatkem kyslíků kvůli infarktu, poranění nebo dušení.

Zdroj: Science Daily