Mořští plži přeletěli Mexiko
Mořští plži využili stěhovavé ptáky jako letadla. Populace plžů oddělených Středoamerickou šíjí se za poslední milion let totiž nejméně dvakrát promíchaly.
Před 3 miliony let se zvedla Střední Amerika a oddělila Pacifický oceán od Atlantiku pevninskou šíjí. Pro mořské organismy tak vznikla prakticky nepřekonatelná bariéra. Dva druhy mořských plžů se zašpičatělou ulitou z čeledi brakičníkovití se však nenechaly zastavit. Plž Cerithideopsis californica žije v mangrovových porostech od Kalifornie po Panamu. Jeho sesterský druh Cerithideopsis pliculosa obývá podobné prostředí na pobřežích od Texasu po Panamu.
Genetický výzkum obou druhů plžů dokazuje, že asi před 750 000 lety se plži z Pacifiku dostali do Atlantiku. A za nějakou dobu poté, před 72 000 let, proběhla migrace opačným směrem. A jakým způsobem se mořští plži dostali přes pevninu? Nejpravděpodobnější je, že se přichytili na nohy a peří tažných ptáků. Ti s nimi přeletěli souš v oblasti jižního Mexika, kterým vedou hlavní migrační trasy ptáků.
Černými pasažéry v ptačím peří teoreticky nemusejí být jen plži. Vědci se proto domnívají, že Středoamerická šíje není pro mořské bezobratlé živočichy tak nepřekonatelná, jak se zdálo.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
