Moravští bratři: misionáři ovlivnění i Komenským

16. duben 2016
Z expozice Muzea Moravských bratří v Suchdole nad Odrou

Moravská brána, kraj posazený mezi Oderskými vrchy a Beskydy, je, či spíše býval, místem historického střetávání a mísení středoevropských kultur, dialektů a světonázorů.

Nový Jičín, Fulnek, Příbor – to jsou jen některá místa obdařená příběhy i řadou zajímavých osobností. I když za jménem Suchdol nad Odrou si představíme především frekventovanou železniční stanici, i tento městys stojí za pozornost.

Dnešní Suchdol nad Odrou je místem kontrastů. Při příjezdu do centra obce vnímáme starší historii prosperující zemědělské vesnice, kterou hospodářsky podpořila výstavba páteřní železniční trati. Zároveň jsme konfrontováni s patrnými zásahy do struktury obce, které jsou výsledkem snah o přestavbu v éře socialismu.

Muzeum Moravských bratří

Dva kostely – katolický a evangelický – zase svědčí o živém sousedství dvou křesťanských proudů. I když ekumenismus dřívější náboženské sváry v mnohém zmírnil, právě historie Suchdola svědčí o situacích, které byly po dlouhá staletí typické a často bolestné. Muzeum Moravských bratří, kteří v 18. století ze Suchdola vzešli a stali se jedněmi z nejagilnějších misionářů v řadě zemí světa, nám tuto historii odhaluje.

J.A.Komenský

I díky expozici instalované v bývalém selském stavení se před námi odkrývají příběhy poznání, vzdoru, útlaku, odhodlání a především nezlomné víry. Není divu, že u kořenů toho všeho stála postava pedagoga a filosofa, který přednášel nejen národům, ale i prostým venkovanům z několika obcí kolem řeky Odry.

Jan Amos Komenský působil po roce 1616 coby kazatel a rektor Jednoty bratrské v nedalekém Fulneku a svým dílem ovlivnil stovky lidí této části severní Moravy. Po vynuceném odchodu do exilu se svými krajany komunikoval jen zprostředkovaně a povzbuzoval je ve vnitřní věrnosti bratrské víře.

Útočiště v Ochranově

Proto se i přes plošnou rekatolizaci českých zemí uchovalo v těchto místech patrné povědomí o kořenech zdejší protestantské zbožnosti napříč generacemi potomků Komenského farníků a žáků.

Snahy o ilegální obrodu bratrského společenství však byly potlačovány zdejší vrchností. To byl hlavní důvod pro odchod řady Moravských bratří do emigrace. Útočiště jim poskytl německý šlechtic – hrabě Mikuláš Ludvík ze Zinzendorfu. Nově založená saská ves Herrnhut čili Ochranov pak Moravským bratřím posloužila jako základna další evangelizace.

Parčík se školkou stromků z  bratrských komunit

Právě odsud do různých končin světa směřovaly desítky misionářů, aby výhonky Jednoty bratrské vyrašily v zemích mnohdy exotických. Historie evangelické komunity Moravských bratří je bez nadsázky dechberoucí. Povědomí o ní je však v českém prostředí stále slabé a zdaleka neodpovídá významu díla těchto evangelizačně plodných Moravanů.

Spustit audio
autor: Petr Slinták