Moderní astronomii pomáhají starodávné spisy

12. leden 2017
Zatmění Slunce na Špicberkách

Planeta Země se kolem své osy otáčí čím dál pomaleji. To má za následek prodlužování dnů, tedy co se týká slunečního svitu. Astronomové na základě informací ze starověkých spisů zkoumají, jak se otáčení Země v průběhu staletí zpomalilo. Tématu se věnoval autor německého deníku Die Welt.

V 60. letech se pokoušel profesor fyziky Richard Stephenson z Durhamské univerzity ve Velké Británii při psaní své doktorandské práce rozluštit staré čínské spisy. Při namáhavém zkoumání těchto starodávných textů narazil na znak, který vzbudil jeho zájem. Znak totiž odkazoval na úplné zatmění slunce v tehdejším čínském císařství v roce 761.

Staré zápisy týkající se zatmění slunce a měsíce zajímají Stephensona především, píše Die Welt. Lze z nich totiž odvodit, jak rychle se Země v minulosti otáčela. Dnešní počítačové simulace a data ze satelitů dokazují, že se Země otáčí čím dál pomaleji. To souvisí s mořskými odlivy a přílivy, píše se dále v článku. Při střídání odlivů a přílivů totiž narážejí vodní masy na skály, kde se tříští, a tím Zemi ubírají energii potřebnou pro otáčení se.

Samotné střídání přílivů a odlivů však úplně nevysvětluje, proč se otáčení Země zpomaluje. A právě Stephensonovy poznatky z historických spisů poskytují astronomům nápovědu, která jim pomáhá tento jev objasnit. Ze staletých a tisíciletých textů lze vyčíst cenné informace nejen o zatměních slunce a měsíce, ale také o drahách komet a explozích hvězd, píše se v deníku Die Welt.

Minulost jako nedílná součást vědy

V dnešní době jsou vědci s pomocí vysoce citlivých teleskopů schopní přesně zjistit, kdy nastane další zatmění slunce nebo měsíce. Ale i přesto, že se jim nabízejí takové možnosti, stále nevysvětlí veškeré úkazy odehrávající se na obloze. Občas je třeba se poohlédnout i do minulosti, píše autor článku.

K rozluštění záhad na obloze vědcům pomáhají právě Stephensonovy výzkumy historických spisů. Stephenson začal s výzkumem starých čínských textů, ale průlom v jeho činnosti znamenalo až rozluštění 3000 let staré hliněné desky z Babylonie. „Údaje z čínských spisů nejsou tak spolehlivé a přesné jako údaje z Babylonie, ačkoliv ty babylonské jsou mnohem starší,“ říká profesor.

Polovina babylonského dědictví není prozatím rozluštěna

Babyloňané se velmi zajímali o astronomii, připomíná Die Welt. I přesto, že Babylonie vznikla 1900 let př. n. l., měli velmi rozsáhlé znalosti o obloze nad nimi. Pojmenovali Slunce, Měsíc a několik dalších planet a hvězd. Kromě toho používali kalendář s dvanácti měsíci a pokoušeli se propočítat, co se v budoucnosti na obloze odehraje.

Své poznatky Babyloňané vyrývali do hliněných tabulek. Například Britské muzeum v Londýně uchovává okolo čtyř tisíc tabulek, které obsahují cenné informace o astronomických jevech. Odborníci z UNESCO odhadují, že do současnosti se podařilo přeložit pouhou polovinu existujících babylonských hliněných tabulek.

A vyspělost babylonské civilizace dokazuje i to, že Babyloňané měli už okolo roku 550 př. n. l. k dispozici jakési hodiny, podle kterých se čtyřminutovou přesností dokázali předpovídat, kdy nastanou různé astronomické úkazy. „O jaký druh měřící techniky se jednalo, jestli o vodní hodiny nebo nějaké jiné, to bohužel nevíme,“ říká profesor Stephenson. A vysvětluje, jak zkoumání historických pramenů pomáhá astronomům.

„Například jsme z tabulek vyčetli, že při zatmění slunce 15. dubna roku 136 př. n. l. bylo celé město Babylon ponořeno do tmy. Vycházíme-li ale z výsledků počítačových simulací, které pracují s odlivy a přílivy, zjistíme, že úplné zatmění povrchu se muselo konat mnohem dále na východ. Z toho plyne, že počítačové údaje ukazují špatné informace,“ říká Stephenson.

Dny se prodlužují, ale pomaleji

Dnešní propočty ukazují, že se den každých 100 let prodlužuje o 2,3 milisekundy. Stephenson však na základě informací z historických spisů dokázal, že otáčení Země se zpomaluje méně, než se očekávalo. A tím se i dny prodlužují pomaleji, píše se v deníku Die Welt.

Jakou budoucnost mají oceány

V roce 1995 vydal Stephenson se svým kolegou Lesliem Morrisonem z Královské observatoře v Greenwich publikaci, ve které dokazují, že se den prodlužuje v průměru pouze o jedna celá a sedm desetin milisekundy. A i když se jedná o tak krátkou časovou jednotku, v průběhu tisícileté historie se dny prodloužily až o šest hodin.

Autor článku v deníku Die Welt dodává, že Stephenson se zabývá i historickými spisy z antického Řecka a z Arabského světa, kterými doplňuje fakta z Babylonie i údaje z dnešních astronomických výzkumů. Tak vznikl katalog, který připomíná 3000 let historie zkoumání nebe na třech kontinentech.

Zmenšuje se zemská kůra

V současnosti vědci zkoumají, jaké další faktory kromě přílivů a odlivů působí na zpomalování otáčení Země. A zjistili, že od konce poslední doby ledové se zemská kůra, která předtím byla zamrzlá pod ledovci v oblasti pólů, zmenšuje. Naproti tomu v oblasti rovníku se podíl zemské kůry zvětšuje. Tím se shromažďuje více půdy v oblasti osy otáčení a rotace Země se naopak zrychluje. A geologové si všimli i toho, že vliv na rychlost otáčení Země mají i změny v polotekutém vnějším zemském jádru, píše autor článku a pokračuje.

Bez Stephensových průzkumů historických spisů by vědci nevěděli, jak rychle se Země dříve otáčela. Stejně tak by nebyli schopní odhadnout budoucí vývoj. Stephenson v současnosti pracuje na nové studii, ve které se snaží s pomocí údajů z historických spisů z antického Říma správně určit datum různých nebeských událostí. Tehdejší kronikáři totiž nezaznamenali přesná data, kdy se jaký jev uskutečnil, uzavírá deník Die Welt.