Mnichovské memento aneb Proč dohodu stále vnímáme jako zradu a ponížení
Mnichovská dohoda z 29. září 1938 znamenala surové přepsání mapy Československa a stala se symbolem státu ponechaného napospas. A předznamenala tragédii, která vypukla jen o rok později.
Čtěte také
„Mnichov“ dodnes vnímáme jako zradu, ponížení, trauma. Slouží jako příliš často používaná metafora i jako berlička pro vysvětlení národních nešvarů. Události po ruské invazi na Ukrajinu ale ukazují, že je stále důležitým mementem, které nám připomíná, proč nesmíme ustupovat zlu.
Stavíme se do role oběti oprávněně? Proč se z Mnichova stalo tak líbivé přirovnání? A nepřichází tím o svůj význam? Jak mnichovskou dohodu vnímá svět? Co pojem „mnichovanství“ znamená pro naši současnou veřejnou komunikaci?
Na tyto a další otázky odpoví třetí Názorové fórum pořádané Památníkem ticha. Inspirativní setkání významných osobností a pestrá mozaika jejich úvah.
Související
-
Mnichovská dohoda - Bylo by chybou nepřijmout ji
U příležitosti 70. výročí mnichovské dohody se loni v Praze v sídle Senátu ve Valdštejnském paláci uskutečnila vědecká konference s mezinárodní účastí. Dospěla k po...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
