Mladí Američané jsou kritičtí k Izraeli i k Bidenovi, který bez nich nevyhraje, přibližuje studentka Kolumbijské univerzity Chaloupková

28. březen 2024

Kvůli izraelské operaci v Gaze se výrazně vyostřily vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem. Konflikt se promítá i do americké společnosti – prezident Joe Biden podle jedněch málo podporuje starého spojence, jiní se domnívají, že ho podporuje až příliš a přehlíží palestinské oběti. „Pro mnoho studentů je to bolestivé téma, protože mají rodiny na obou stranách konfliktu,“ přibližuje spolupracovnice časopisu Respekt a studentka Kolumbijské univerzity Barbora Chaloupková.

V New Yorku studuje mezinárodní vztahy a izraelsko-palestinský konflikt je nejvýraznějším tématem, které se aktuálně na univerzitní půdě řeší – neznamená to ovšem, že by plně opanovalo studentský život, a nelze ani říci, že by se většina studentů přikláněla na palestinskou stranu.

Čtěte také

Propalestinské i proizraleské demonstrace jsou také nyní řádově menší než na podzim, kdy se jich na obou stranách účastnily stovky studentů.

Na propalestinských protestech často zněl slogan: „Od řeky až k moři, Palestina bude svobodná“, který například podle stanoviska českého Nejvyššího státního zastupitelství může být za určitých okolností trestný.

Prosincový průzkum na univerzitě v Berkeley ale také ukázal, že téměř polovina respondentů nedokáže odpovědět, o jaké moře a řeku vlastně jde:

„Jedna věc je, jestli vědí, co říkají. Druhá věc je, že se liší interpretace toho, co tím myslí. Většina studentů, se kterými jsem mluvila, říká, že to neskandují jako něco antisemitského, ale prezentují to jako výraz podpory svobodné Palestině,“ uvádí.

Má Biden problém?

Na Kolumbijské univerzitě podle Chaloupkové došlo i k několika násilným incidentům a na podzim se na jedněch záchodcích objevila svastika.

Obecně prý ale protesty nevybočují z historického kontextu a odmítá i to, že by propalestinské protesty byly nutně motivované antisemitismem. Kritizuje ovšem, že mezi studenty neprobíhá otevřená diskuse o izraelsko-palestinském konfliktu, nebo jen v rámci menších skupinek, a oba názorové tábory se uzavírají do sebe.

Čtěte také

„Čekala bych, že se na akademické půdě bude diskutovat otevřeněji. To je i hlavní kritika mířící na univerzitní administrativu. Absolventi míří na vrcholné pozice na ministerstvech a škola by je měla připravit i na debaty o takto aktuálních a bolestivých tématech,“ poznamenává.

Chaloupková dále popisuje, že podobně jako dění v Gaze se část studentů snaží spíš vytěsnit i americké prezidentské volby. „Bojí se, jak to dopadne. Na univerzitách najdete jen málo voličů Donalda Trumpa, ale hodně lidí, kteří nemají rádi Joea Bidena,“ podotýká.

Poukazuje přitom na to, že volby se budou rozhodovat v několika klíčových státech a například v Michiganu žije velká arabská komunita, pro niž jde o významné téma. Mladí lidé, kteří v minulých volbách významně přispěli k Bidenovu vítězství, jsou také obecně kritičtější vůči Izraeli. 

„Bez nich by Biden nevyhrál a musí je znovu dostat na svou stranu. A podle průzkumů se mu to zatím tak úplně nedaří,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Jan Bumba , ert
Spustit audio

Související