Ministr zdravotnictví nám pořád něco přikazuje, ale nouzový stav už přece skončil, upozorňuje poslanec Benda

8. červen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Marek Benda, poslanec ODS

Čeká nás změna ústavního zákona o bezpečnosti? Jeho podstatou by mělo být ukotvení mimořádného pandemického stavu v ústavě. Tak, aby byly přesně popsány pravomoci vlády nebo i parlamentu.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) už dřív ČT řekl, že to resortní právníci možná stihnou „napsat“ už v polovině června, tedy nejméně o měsíc dřív než původně avizoval. Podstatu připravované změny ale dosud nikdo nezná, ani ústavní právník Katedry politologie a sociologie Právnické fakulty UK Jan Kysela. Ten sice byl k debatě přizván, prý ale skončila neurčitě, bez jasného závěru nebo konkrétního zadání. 

Čtěte také

Podstatou zákona by mohlo být vymezení pravomocí i v omezování občanských svobod a práv občanů. Podle poslance Marka Bendy (ODS) je právě tato otázka klíčová.

„Na začátku jsem dramaticky kritizoval, že není možné (lidem) zakázat opustit republiku. Právo na emigraci ze své vlasti máte vždy. Už ale nouzový stav skončil a ministerstvo zdravotnictví má stále tendence nám něco přikazovat,“ říká ve vyslání Českého rozhlasu Plus. 

Příkazy jsou ale podle něj „naprosto chaotické, nelogické. Můžete v neomezeném počtu do kina, ale ne do zoologické nebo botanické zahrady atd. To se musí vyjasnit a jasně musí být dáno, která práva být omezena mohou… (Navíc) jen rozhodnutím celé vlády, což je nejvyšší orgán výkonné moci, a ne jen jednoho ministra. To pokládám za naprosto vyloučené,“ dodává.

Zákaz cestování? Jen papír... 

Poslanec KSČM Zdeněk Ondráček k tomu dodává: „Vláda sice nemůže zakazovat cestovat, ale co vám je to platné, když náš občan cestovat může, ale nikam se nedostane. To pak máte jen papír.“

Čtěte také

Benda kontruje: „Tady jde o princip. Vláda, dokonce ani parlament, nesmí svým občanům říct, že mají zákaz opustit republiku. Něco jiného jsou omezení na vstupu, jako je například karanténa. Ale to, jestli odjedu ze země, do toho vládě fakt nic není. Pokud nejsem její poddaný a to si myslím, že opravdu nejsem,“ dodává.    

Opravdu ale potřebujeme změnu ústavního zákona o bezpečnosti, nebo ne? „Nevím, jestli přímo (tohoto) ústavního zákona, ale je třeba se touto legislativou zabývat,“ myslí si Ondráček. Benda by zákon opravdu měnil, protože byl napsaný spíš pro velké průmyslové katastrofy nebo pro povodně, ale s pandemií nepočítá.

Ústavní právník Kysela k tomu pak říká: „Já bych si myslel, že začít by se mělo s analýzou deficitu krizového zákona a zákona o ochraně veřejného zdraví. Jestliže zjistíme, že nejsme ty deficity schopni zahojit na jejich úrovních, pak teprve máme jít do ústavního zákona o bezpečnosti.“ 

Aktualizováno: O návrhu dnes jednala i Bezpečnostní rada státu. Ústavní zákon o bezpečnosti ČR by měl nově obsahovat vedle nouzového stavu a stavu ohrožení státu i stav nebezpečí, řekl ministr Hamáček. Dosud mohou stav nebezpečí vyhlašovat kraje, kabinet ale takovou pravomoc nemá. Podle Hamáčka by byl mírnější stav nebezpečí v budoucnu lepší celostátní reakcí na pandemii, sucho či kybernetické útoky než současný nouzový stav.

Celý rozhovor Jana Bumby si poslechněte v audiozáznamu.

autoři: Jan Bumba , lup
Spustit audio

Související