Miloš Šenkýř: Pošta mezi aeroliniemi a železnicemi
Česká pošta uvažuje o prodeji své budovy vedle hlavního nádraží v Brně. Ta informace má pro většinu lidí marginální význam. Je to „jen“ jedna z více než tří tisíc pošt v republice. Ale můžeme na ni hledět taky jako na symbol. Symbol hospodaření podniku v posledních mnoha letech.
Jen na okraj, budova vznikla právě pro poštovní služby před druhou světovou válkou. A podepsaný je pod ní Bohuslav Fuchs, jeden z architektů propojených s funkcionalismem jako architektonickým stylem. Už tehdy budovu navrhoval tak, aby se dala rozebrat a postavit jinde. To až si Brno udělá jasno o poloze hlavního nádraží – dodnes se tak ostatně nestalo.
Čtěte také
Fakt, že stále není jasná poloha nádraží, je ale také asi jedinou obhajobou pro minulá vedení pošty, do jakého stavu se památka dostala. Tou druhou, spíše technickou, je fakt, že stojí na pozemku jiné státní společnosti, konkrétně Českých drah.
Jestliže tedy teď vedení pošty přiznává, že je pro jejich potřeby budova zastaralá, nevyhovující a ve špatném stavu, poukazuje na to, jak organizace fungovala. Včetně pro veřejný problém tak typické metody – malé problémy neřešit, při velkých začít řešení hledat a pak to vše vyřešit generálně. Zjednodušeně, místo rychlé výměny uvolněné dlažební kostky raději po pár letech zrekonstruovat celý povrch ulice.
Dodatečné zdroje vyschnou
Čtěte také
Optikou dnešních manažerů možná nic jiného než úvahy o prodeji nezbývají. Pošta připouští při každém vyjednávání o státních příspěvcích, že se jí peněz nedostává.
Přitom málokterá státní instituce měla po sametové revoluci tak solidně založený majetek jako pošta. I když ne všude působila ve svém, velká část budov pošt měla výbornou polohu v centrech měst nebo u nádraží. Jako ta brněnská, která stojí přímo proti ústí hlavní třídy, protínající centrum města, mezi hlavní budovou nádraží a blokem vedlejších kolejí.
Jak je možné, že tato budova chátrá, že pošta za celou dobu nenašla způsob, jak ji případně komerčně využít, když v ní je – ústy pracovníků pošty – tolik místa volného, nevyužitého? Že to neudělala ani poté, co třídění zásilek přesunula do areálu na jiném místě Brna?
Čtěte také
To je Brno, ale je to příklad za všechny. Jak je možné, že státní pošta není – a asi hlavně nebyla – schopna pracovat s využitím svých domů tak, aby z nich měla výnosy dlouhodobě?
Můžeme mluvit o jiné brněnské poště, teď už bývalé. Poště v Poštovské ulici, v samém centru města. Tu podnik vydražil za téměř 150 milionů korun. Nový majitel areál opravil a pronajímá. A úplný paradox je, že mezi nájemci najdeme i státní instituce. Ty mohly platit jiné státní společnosti, ne soukromému majiteli.
Když pošta prodá svůj majetek, musí koupit nový – nebo jít do pronájmu. V určitém okamžiku ale už nebude co prodávat. Dodatečné zdroje vyschnou. Bude pošta v té době obdobou Českých aerolinií, kterých se stát zbavil, protože už konkurence byla dostatečná a podnik nebyl zrovna v ideálním stavu? Nebo půjde spíše cestou Správy železnic, která se – i když třeba s mnoha přešlapy a spory o zbytečné likvidace staveb – snaží pro nádražní budovy najít využití a tím příjmy do svého rozpočtu?
Brněnská pošta budiž toho všeho příkladem. Prodáme, neprodáme? A když ano, co přijde na řadu příště? Co si budeme nalhávat, hlavní pošta v Jindřišské ulici v Praze by i s přilehlým sídlem generálního ředitelství také vydělaly dost.
Autor je editor a moderátor Českého rozhlasu Brno
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
