Miloš Šenkýř: Moravská antikampaň. Za Moravu

Do kolonky národnost si při sčítání lidu slovo „moravská“ uvedu. A to navzdory všem, kteří se snaží o opak. Abych byl tedy přesný – navzdory těm, kteří po Moravě vyzývají, aby se lidé k této národnosti přihlásili.

Čtěte také

Petr Šabata: Česká vláda má za řekou Moravou velkou konkurentku

Navzdory plakátům, které upozorňují na přehlížení a znevýhodňování Moravy a snaží se nastolit jakousi nevraživost mezi částmi naší republiky. Jako by někteří politici a aktivisté nedokázali překonat to, jak ztratili oni – a hlavně jejich předchůdci – své politické šance s moravskou kartou na začátku 90. let.

I když si koleduji o hezkých pár nepříjemných e-mailů, tyto plakáty k odstrkování Moravy mne štvou. Ne, že by v některých ohledech nemusely mít pravdu. Jenže taková pravda by měla být vyfutrovaná fakty. Tady si ovšem musíme přiznat, že při současném dělení státu je to mimořádně obtížné, spíše nemožné, taková fakta získat. A tak zůstávají dojmy.

Práva menšin

Čtěte také

Krása sčítání je v plošnosti. Ale už se nemusíme všech a na všechno ptát, říká statistik Fischer

Proč je vlastně kolonka „národnost“ ve sčítání tak důležitá? Pokud dosáhnou zástupci národnostních menšin určitého počtu, budou mít svá práva. Vícejazyčné tiskopisy, možnost komunikovat ve svém jazyce, školy. Máme celý zákon o právech příslušníků národnostních menšin a spoustu dalších doplnění v předpisech jiných.

Předpokládám, že většina lidí, která si při sčítání uvede moravskou národnost, ale klidně i slezskou, nemá na mysli uplatňování takových práv.

Moravské pojítko

Je to spíš součást zdravého sebevědomí nás na Moravě. A připomenu výzkumy hodnot a postojů, které pro mezinárodní projekt připravuje pravidelně Masarykova univerzita. Podle nich měli lidé na Moravě nejužší vazbu ke své obci, ale na druhém místě byla opakovaně Morava. Ta předstihla i Českou republiku jako celek. Na rozdíl od respondentů v Praze a v Čechách, kteří výše dávali stát, nebo dokonce Evropu.

Pro většinu lidí je moravská národnost připomenutí, že je tu historická země se silnou tradicí, jejíž obyvatele stále navzájem cosi pojí.

Uvedení národnosti ve sčítání je dobrovolné. A je důležité zejména pro ty menšiny, které potřebují odlišný přístup. Za všechny další si vždy vzpomenu na mimořádné úsilí kolegů v ostravském studiu Českého rozhlasu, kteří připravují s obrovskou energií vysílání pro polskou menšinu.

Miloš Šenkýř|foto:Khalil Baalbaki,Český rozhlas

Uvedu při sčítání moravskou národnost. Chápu dobrou vůli autorů plakátů, ale vždycky si vzpomenu, jaká kampaň byla v přímých volbách prezidenta proti jednomu „nejmenovanému“ kandidátovi. A jak se možná i tehdy ukázalo, že když jede kampaň podobně na sílu, může dopadnout úplně obráceně. To ostatně uvidíme na konci roku po sečtení výsledků sčítání.

Autor je editor a moderátor Českého rozhlasu Brno