Krása sčítání je v plošnosti. Ale už se nemusíme všech a na všechno ptát, říká statistik Fischer

26. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jan Fischer, statistik, 2009-2010 předseda úřednické vlády a nestranický kandidát na prezidenta 2013
0:00
/
0:00

V Česku o víkendu začíná sčítání lidu, domů a bytů. Je povinné, potrvá do 11. května a je možné se ho zhostit elektronicky, nebo prostřednictvím papírových dotazníků. Podle bývalého předsedy Českého statistického úřadu (ČSÚ) a expremiéra Jana Fischera tkví význam sčítání v jeho plošnosti. „To je půvab a krása sčítání. Ale už se nemusíme všech a na všechno ptát,“ uvádí.

Statistici prý celou řadu údajů získávají z centrálních registrů, do nichž byly shromážděny za jinými než statistickými účely. Podle současného ředitele ČSÚ Marka Rojíčka je v tomto ohledu ale Česko pozadu za některými evropskými zeměmi.

Čtěte také

„Už před deseti dvaceti lety jsme toužili po tom, aby využití registrů bylo širší. To se nyní stává, ale pořád nejsme na konci cesty. Nemáme registr bytů, vzdělání, a proto některé charakteristiky musí být šetřeny, abychom o nich měli dobrý přehled,“ souhlasí Fischer.

Smyslem sčítání podle něj není to, aby se stát dozvěděl více o konkrétních jednotlivcích, ale zjistit, jaké jsou poměry v populaci, podrobnosti o kvalitě bydlení, vzdělání a práci lidí.

„Nejdříve potřebujeme individuální data, tu surovinu, kterou přetavujeme do výsledných analýz, grafů, tabulek. To je statistická pouť od jednotlivých dat k souhrnným výsledkům. Nejde o to získávat fotografie jednotlivce, ale získat snímek celé společnosti,“ vysvětluje.

Sesbíraná statistická data také umožňují srovnání, a to v čase, v prostoru i vůči jiným zemím. „Skvělý československý statistik profesor Jaroslav Janko v jedné ze svých publikací napsal: ‚Srovnání, toť pravá duše statistiky.‘ Až když začnete srovnávat, tak korunujete statistickou práci,“ podotýká Fischer.

Otevřená a nezneužitelná

Fischer vylučuje, že získaná data mohla být zneužita třetí stranou. Identifikační údaje na dotaznících slouží pouze k tomu, aby nikdo nemohl být sečten vícekrát. „Pak se identifikace oddělí, zmizí, jako by nebyly. Údaje jsou plně anonymizované a žádné nejdou do státního archivu,“ zdůrazňuje.

Čtěte také

Za zneužití údajů hrozí až půlmilionová sankce, k tomu prý ale dosud naštěstí nikdy nedošlo. „To by byla pro státní statistiku taková pohroma, že na ni radši ani nepomýšlím. Ale proto je ta sankce tak obrovská, srovnejte ji s nepříliš vysokou pokutou pro toho, kdo se odmítne sčítání zúčastnit. To je úmyslně, výše pokuty za zneužití má být odstrašující,“ dodává.

Zpracování proběhne v několika vlnách, první výsledky budou na konci roku. Statistici totiž údaje nejen sbírají a třídí to tabulek, ale také analyzují. „To by nebyla statistika, ale to, čemu jsme říkali hřbitovy čísel. Statistika je korunovaná analýzou, rozborem, hledáním souvislostí,“ popisuje Fischer.

ČSÚ se hlásí k principu otevřených dat a umožňuje externím uživatelům prohlížet a analyzovat čerstvě zpracovaná data. „To je obrovský pokrok za těch deset let,“ poznamenává.

Základní registry jsou podle ministerstva vnitra v kritickém stavu. Neohrozí to sčítání? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

Spustit audio

Související