Miloš Šenkýř: Koronavirovou náplast nedostanou obce za každého
Zeptejte se starosty, kolik má jeho obec obyvatel. Pokud je informovaný, řekne většinou dvě čísla.
Teď by nejen kvůli koronavirové náplasti vyplácené „na hlavu“ moc chtěl, aby platilo to vyšší. Ve většině případů je to ale naopak. Stát si však s tímto problémem neumí poradit už roky.
Čtěte také
Za každého obyvatele 1 200 korun. To je koronavirový příspěvek státu všem obcím v republice. Respektive spíše náplast za úlevy, které v důsledku postihly a postihnou i příjmy obcí. Část radnic může být ale dopředu zklamaná. Dostane méně, než by mohla.
Důvodem je spor o to, jak vnímat počet obyvatel. A tento spor se vleče desítky let. Aby bylo jasno, stát má v podstatě dva různé zdroje informací o počtu obyvatel. Tím prvním jsou výsledky sčítání lidu, pravidelně aktualizované o počty narozených, úmrtí či stěhování. A tou druhou je evidence obyvatel, tedy to, jak jsme přihlášení k trvalému pobytu. Tato čísla se neshodují. Statistici uvádějí, že ve většině míst, tedy měst i obcí, jsou vyšší údaje z evidence obyvatel. V menšině je tomu naopak.
Peníze na hlavu
Jenže – daně stát obcím přiděluje podle aktualizovaných údajů ze sčítání lidu. Tedy podle kolonky pro většinu obcí nevýhodné. Bavme se třeba o Brně. Podle statistiků mělo největší moravské město k 1. lednu přesně 381 346 obyvatel. Pdle registru to číslo činí 408 531 obyvatel přihlášených k trvalému pobytu. Rozdíl? Zhruba 27 tisíc lidí. V případě oné koronavirové náplasti tedy o více než 30 milionů korun méně.
Čtěte také
Paradox je, že nelze jednoznačně říci, které z těch čísel je přesnější. Na každém se odráží jiné chyby a nutno také uznat, že se čísla přece jen od vzniku České republiky pozvolna přibližují. Z evidence obyvatel mizí zemřelí lidé, kteří tam zůstávali, doplňují se tam údaje o těch, kteří ve skutečnosti žijí jinde. A sčítání lidu se zase vyrovnává s tím, jak pravdivě lidé vyplňují jednou za deset let formuláře.
Dokonce i statistici opakovaně podpořili návrh, aby rozhodující byly údaje z evidence obyvatel. Zákon o rozpočtovém určení daní ale stále počítá s oním číslem vycházejícím ze sčítání. To by samo o sobě nemuselo tolik vadit, protože při dělení přibývají i další podstatně méně zpochybnitelná kritéria – včetně rozlohy obce nebo třeba počtu školáků.
Při stanovení koronavirové náplasti v senátním návrhu zvítězila jednoduchost. Peníze na hlavu. Co se může zdát spravedlivé, ale touto optikou tak spravedlivé není. Je čas se opět ptát, podle kterého klíče je správné peníze i v budoucnu dělit. Ostatně, blíží se i další sčítání lidu, které čísla znovu může posunout.
Autor je editor a moderátor Českého rozhlasu Brno
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka