Miloš Rejchrt: Práva i povinnosti

10. prosinec 2014
Lidská práva. Ilustrační foto

10. prosince 1948 přijalo Valné shromáždění OSN Všeobecnou deklaraci lidských práv. Měla být jakýmsi poučením z krizového vývoje lidstva a preventivním opatřením proti opakování válečných hrůz. Odsouhlasilo ji 48 zemí z 58. Mezi těmi, které se zdržely, bylo Československo, a není divu, neboť hlasování se zdržel Sovětský svaz, tehdy již náš vzor.

Stalinistům se deklarace nelíbila a fanouškům totalitních režimů se nemůže líbit dodnes. Vychází totiž z přesvědčení, že každá lidská bytost má právo na život, svobodu a osobní bezpečnost. Tato a další práva, jako je svoboda slova, pohybu a vlastnění, musí vlády uznávat a chránit. Důstojnosti totiž nabývá lidský jedinec tím, že se narodí, nikoli oddaností nějakému vůdci či straně, příslušností k určité kastě či rase, nebo zapojením do budovatelského úsilí pracujícího lidu.

Dnes se opět ozývají hlasy, které univerzální platnost základních lidských práv zpochybňují či je označují přímo za klacek amerických velmocenských zájmů. Je proto užitečné si připomenout, že text Deklarace lidských práv je kolektivní dílo. Podílely se na něm hlavně osobnosti, které měly zkušenost s holokaustem a jinými zločiny nacistického režimu. Na čtyřech stránkách textu se pracovalo dlouho, hlasování o jednotlivých formulacích bylo víc než čtrnáct set. Kdo dnes odsouvá lidská práva mezi starožitnosti, překážející ekonomickému růstu, ten neví, co činí.

Všeobecná deklarace lidských práv si zaslouží, aby byla nejen připomínána, ale i doplňována. V roce 1996 byl takový pokus podniknut. Pětadvacet státníků, mezi nimi Helmut Schmidt, Jimmy Carter a Šimon Peres, sepsalo Všeobecnou deklaraci lidských povinností. V ní se například píše:

„Všichni lidé jsou povinni rozvíjet své schopnosti pílí a úsilím, mají mít rovný přístup ke vzdělání a k smysluplné práci. Každý je povinen podporovat potřebné, postižené a diskriminované….Všichni lidé mají v duchu solidarity převzít odpovědnost vůči každému a všem, vůči rodinám a společenstvím, vůči národům, rasám a náboženstvím. Nečiň nikomu to, co nechceš, aby druzí činili tobě.“

Tato deklarace příliš velkou pozornost nevyvolala. Ale její čas ještě přijde. Jen doufám, že k tomu nebude potřebná katastrofa, která vedla ke Všeobecné deklaraci z roku 1948.

Spustit audio
autor: Miloš Rejchrt