Mikroskopické zuby jsou nejostřejší ze všech
Nejmenší známé zuby byly zároveň těmi nejostřejšími. Zjistili to vědci, kteří zkoumali miniaturní chrup dávno vyhynulých obratlovců.
Konodonti (Conodonta) žili v mořích asi před 300 miliony let. Byli to primitivní obratlovci, kteří se tvarem těla podobali úhořům. Neměli žádné čelisti, ale jejich ústa obsahovala složitý mineralizovaný aparát, který tvořily neobvykle tvarované mikroskopické zoubky. Jejich špičky měřily jen 2 mikrometry, což je méně než šířka lidského vlasu. Otázkou bylo, jestli mohly tak malé zuby, které navíc nebyly napojeny k čelistem, sloužit k drcení potravy.
Hlavní překážkou při jejím řešení je mikroskopická velikost zubů konodontů. Vědci z Bristolské univerzity ji ale dokázali překonat: zuby vystavili rentgenovým paprskům urychlovače částic, který použili jako obří výpočetní tomograf. Získali tak detailní trojrozměrné modely, které mohli dopodrobna zkoumat bez rizika poškození originálního nálezu. Z modelů vyplynulo, že zuby konodontů představují vůbec nejostřejší dentální strukturu, jakou známe.
Extrémní ostrost umožnila překonat omezení daná malou velikostí. Tlak je síla působící na plochu, a pokud jej chceme zvýšit, musíme zvětšit sílu, nebo zmenšit plochu. Konodonti zmenšili plochu a díky tomu mohli drtit potravu i přesto, že jejich zuby ovládaly jen slaboučké svaly.
Zdroj: University of Bristol, Proceedings of the Royal Society B
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
