Microsoft a Google do vyhledávačů začlenily nové AI rozhraní. Velké změny ale zatím nepřináší, míní Koubský

Čtěte také

Umělá inteligence ve školách. Zakazovat, nebo začít efektivně využívat?

Google nyní nově představil konverzační systém s pracovním jménem Bard, který je založený na jazykovém modelu LaMDA. Microsoft oproti tomu do vyhledávače Bing a prohlížeče Edge nasazuje vylepšenou verzi známého systému ChatGPT od organizace OpenAI. Podle Dušana Janovského, experta na technologii internetového vyhledávání ze Seznam.cz, nejde v tomto případě pouze o změnu rozhraní, ale o skutečně hlubší změnu.

„Když zadám dotaz do vyhledávače a dostanu deset možných výsledků, tak to se dříve hledalo přes slova. Stále se to přes slova trochu hledá, ale v posledních letech tam masivně vstupují modely, kterým se říká jazykové modely a které hodně pomáhají v tom, jak dané výsledky optimálně seřadit,“ vysvětluje Janovský.

K čemu jsou AI systémy ve vyhledávačích dobré?

AI systémy se v tomto případě používají ke klasifikaci textů, aby se následně daly dobře porovnávat. Na klasifikaci textů se AI také učí, jak uvádí Janovský.

„On se dokonce učí tím, že se mu tzv. zamaskuje slovo. Dá se mu tedy věta a jedno slovo se tam odebere. Samotný model se učí tak, že například z věty ‚kočka leze dírou, pes…‘ má říct, čím pes leze. Má za úkol uhodnout, že tam nebude mašinka ani petrklíč, ale že tam bude slovo ‚oknem‘. A to je v podstatě klasifikace,“ říká Janovský.

Čtěte také

Umělá inteligence CICERO dokáže porazit člověka ve strategické hře Diplomacy. Je to pro AI velký milník, říká Koubský

Podstatou zařazení těchto AI systémů je to, aby vyhledávač lépe rozeznával, co chce člověk najít a aby vznikla větší relevance nalezených výsledků. Zároveň by s touto technologií vyhledávače nejenom nacházely výsledky na internetu, ale měly by i umět vytvářet odpovědi na základě informací, které si z webu stáhnou.

„Existuje třída dotazů, která nemá dobrou odpověď, protože poptávka je buď hodně obtížná, anebo se odpověď na žádné ze stránek nevyskytuje. Například když chce někdo vědět, kolik je 79 euro v českých korunách, tak žádná běžná stránka tuto přesnou informaci nemá. Proto, když je potřeba, aby uživatel na takovou otázku, kterou nemá žádná stránka, dostal odpověď, tak je lepší mu ji vygenerovat,“ míní Janovský.

Na trh s nedokonalostmi

Podle Petra Koubského, redaktora Deníku N, jde sice o začátek velké změny nasazením těchto jazykových systémů, ale v tuto chvíli podle něj o nic zásadního ještě nejde. Důvodem je, jak uvedl, především marketingová soutěž, do které se Google s Microsoftem dostaly.

Čtěte také

Většinu novinářů dokáže do deseti let nahradit umělá inteligence, věří redaktor Koubský

„Zatím to je vše poměrně nepřesvědčivé a omezené nasazování umělé inteligence do vyhledávání. Důvodem je, že to ohlásili jak Google, tak Microsoft asi o něco dřív, než by to udělali, kdyby mohli optimálně zvolit načasování. Myslím si, že hodně lidí bylo zklamáno, když viděli nejen ohlášení obou společností, ale také, co obě firmy předvedly, protože tam není nic, co by teď hned bylo strhujícího a člověk z toho měl pocit, že to mění jeho práci s internetem a jeho život,“ dodává Koubský.

Poslechněte si celý pořad Online Plus Davida Slížka v audiozáznamu. Dozvíte se, jak fungují AI systémy, které Microsoft a Google začleňují do svých vyhledávačů, co tato technologie změní, jaké má chyby a jestli je bude možné řešit.