Umělá inteligence CICERO dokáže porazit člověka ve strategické hře Diplomacy. Je to pro AI velký milník, říká Koubský

Hráči ve hře Diplomacy představují vládce některého z evropských států v době před první světovou válkou a pomocí vyjednávání, diplomatických dohod a bojů virtuálních armád mají porazit své protihráče.

Čtěte také

Většinu novinářů dokáže do deseti let nahradit umělá inteligence, věří redaktor Koubský

Na rozdíl od šachů nebo hry Go, kde má umělá inteligence nad hráči převahu již delší dobu, je v Diplomacy kromě logického uvažování důležitá schopnost porozumět motivacím protihráčů, vyjednávat v přirozeném jazyce a přesvědčit spoluhráče, aby dělali, co potřebujete.

Jak uvádí firma Meta, systém Cicero v online verzi hry dosahuje dvakrát vyššího skóre, než je průměr u hráčů, a v žebříčku těch, kteří si zahráli více než jednu hru, se umisťuje v první desítce. Samotný systém tak funguje na kombinaci algoritmů pro řešení logických problémů a jazykového modelu GPT-3.

Nová logika

Podle Petra Koubského, redaktora Deníku N, se jedná o další důležitý bod v historii a vývoje umělé inteligence.

Čtěte také

Kdy je umělá inteligence nespravedlivá? Experti varují, že se na nestrannost systémů nedá spolehnout

„Myslím si, že toto je velký milník, protože Diplomacy je velmi propracovaná a chytrá hra. Trénují se na ní dokonce budoucí diplomati a důstojníci armád. A pokud toto zvládne počítač, protože tam už nejde jenom o formalizovatelná pravidla, jde tam o vnitřní model protihráče a přemýšlení o tom, jak bude uvažovat a jak je motivován, což znamená, že nejde čistě jenom o logiku, ale musí se tam nahlížet i z jiných hledisek, tak jsme v rámci posunu technologie zase úplně jinde,“ uvažuje Koubský.

To, že na světlo světa vyšla zpráva o dalším vývoji umělé inteligence, která se tímto opět posunula dopředu, Koubského ale nijak zvlášť nešokuje.

„Moc mě to nepřekvapuje, protože mám pocit, že vývoj umělé inteligence v posledních několika letech nabral neskutečné obrátky a myslím si, že taková překvapivá oznámení teď budeme dostávat stále častěji,“ míní.

Lidské myšlení v kostce

Systém je tedy v podstatě naprogramovaný tak, aby rozuměl psychologii člověka, jelikož na tom celá hra staví. Hráči hrají především na protihráče, tudíž mu musí rozumět, hledat jeho silná a slabá místa a na základě toho rozhodnout o svém dalším tahu. Proto se nejedná o klasické matematické řešení, které doposud umělá inteligence zvládá bravurně.

Bude umět číst řeč těla, naše chování, výraz obličeje a bude to umět vyhodnocovat chladnou logikou možná lépe, než to dovede většina lidí.
Petr Koubský

Podle Koubského je ale na tomto příkladu dobře znatelné, že i lidské chování lze jistým způsobem kategorizovat. „Je vidět, že spousta lidských činností a rozhodnutí, přestože my si to neuvědomujeme, je redukovatelná na rozpoznávání ustálených vzorů činností,“ říká.

Vyhrál by systém v deskové verzi?

Systém Cicero byl testovaný na online verzi hry, ta ale existuje i v deskové podobě, u které se většina lidí může domnívat, že by neměl nad člověkem tak velkou šanci. Koubský na to má však zcela opačný názor.

Čtěte také

Má umělá inteligence smysl pro humor a slovník nevybíravých slov?

„Možná budeme překvapeni, že v tomto bude třeba ještě úspěšnější než v onlinu, protože on skutečně bude umět číst řeč těla, naše chování, výraz obličeje a bude to umět vyhodnocovat chladnou logikou možná lépe, než to dovede většina lidí. V tomto směru bych čekal opravdu nějaká pozitivní překvapení z hlediska inženýrů, kteří to postavili, a negativní z hlediska těch, kdo věří v nadřazenost člověka v intuitivní oblasti,“ dodává.

Poslechněte si celý pořad Davida Slížka Online Plus v audiozáznamu. Dále se dozvíte o robotech, kteří umí stavět a replikovat se, o robotických taxíkách nebo evropském družicovém systému.