Michal Viewegh: Mám dobrá antidepresiva, takže jsem zábavnější

„Slovo přítel je od přátelství, moji přátelé mě neopustili,“ říká Viewegh a vyjmenovává celou řadu lidí, kteří pro něj byli a jsou důležití. Zároveň však přiznává, že některé vztahy tzv. ochladly, především kvůli jeho rekonvalescenci v době poté, co mu praskla aorta. „Přestal jsem být zábavnej, pořád jsem jenom vzdychal a stěžoval si nad svou chorobou – doufám, že se to změnilo; mám dobrá antidepresiva, takže jsem zábavnější,“ říká s nadsázkou.

„Komu se stalo něco tak výjimečného, tak by mi asi potvrdil, že se mu celá řada věcí vzdálí. Témata jako láska nebo žárlivost, nevěra, přátelství – to mě nezajímalo. Přišlo mi to banální,“ říká v souvislosti se svou tvorbou.

Cvičení paměti spisovatele

Jak sám říká, je v určitém smyslu neukázněný pacient, ačkoli se mnoha problémů již zbavil. Například má problémy s výpadky krátkodobé paměti, kdy hledá i dvě hodiny auto na parkovišti v nákupním centru. Paměť proto musí cvičit: „Jsou to až banální věci, což nás intelektuály pobuřuje. Máte hrát piškvorky, hry typu země město – křížovky jsou také dobré, ale protože si člověk uvědomuje infantilnost té věci, tak se to v něm bouří. Já raději píšu, než hraju země, město…“

Michal Viewegh|foto: viewegh.cz, Alexandr Hudeček

„Moje filozofie byla vždy, když se bavíme o literatuře, že knížky jsou pro lidi a ten prazákladní předpoklad, že to toho člověka baví, že musí být ochoten si to přečíst, ještě neznamená, že se mu musím podbízet,“ říká.

Zpátky ve hře

„Když jsme s nakladatelem nazvali tu povídkovou sbírku Zpátky ve hře, tak si přiznejme – byl to trošku marketingový tah ze strany nakladatelství. Ale v té době jsem ještě zpátky ve hře nebyl, teď už jsem,“ přiznává s tím, že by se rád vrátil ke svému zavedenému modelu co rok, to knížka.

Naučil se, že by měl hendikepy přiznávat. Pokud je tedy řeč o následcích nemoci, když například nezvládá trefit zpátky ke stolu v restauraci. Jak je na tom s přiznáváním dalších věcí? „Já taky nemám potřebu s tím běžet na ulici a vykřikovat, co prožívám kolem rozvodu nebo jak jsem žil předtím. Ale když tu otázku dostanu, ať už od novináře, nebo ta otázka vznikne při psaní – když píšu autobiografickou postavu, neřku-li deník, pak už lhát nemůžu. To by mi bylo protivný, kdybych lhal,“ říká Viewegh.

S čím dalším se svěřil BarbořeTachecí spisovatel Michal Viewegh? To se dozvíte při poslechu záznamu celého rozhovoru pořadu Osobnost Plus.