Merkelová je žena činu, která řídí politiku jako projektový manažer, říká autor její biografie

Angela Merkelová

Žena, která řídí Německo jako projektová manažerka – s myšlením vědkyně a občas nemilosrdná intrikánka. I tak líčí Angelu Merkelovou její nejnovější biografie, která právě vyšla v Česku. Už v neděli si Němci vyberou, jestli zemi počtvrté v řadě – uprchlické i finanční krizi navzdory – povede lídryně Křesťansko-demokratické unie (CDU), nebo její vyzyvatel, sociální demokrat Martin Schulz.

Autora knihy Angela Merkel – nejvlivnější evropský politik, britského politologa Matthewa Qvortrupa, se ptala Markéta Bidrmanová.

Není na biografii Angely Merkelové moc brzy?
Sám jsem se divil, kolik historických děl bylo napsáno in medias res, když děj ještě běžel. Nechci se samozřejmě srovnávat s řeckým historikem Thukydidem, který psal o peloponéské válce, když se ještě bojovalo. Ale myslím, že je dobré psát, když jste blízko ději. Když ještě cítíte pach bitvy.

Někdy je to ale obtížné. Knihu jsem dokončil v říjnu 2015, uprchlická krize byla na vrcholu. Hned mi volal roztřesený vydavatel. Je z New Yorku, mluví jako Danny DeVito – se silným přízvukem: „Ona padne, ona padne. Ta knížka skončila!“ Neskončila, řekl jsem. Merkelová tu bude ještě dlouho, není žádná jiná alternativa.

Jak to Angela Merkelová dokázala - udržet se tak dlouho na vrcholu?
Je pro to řada důvodů. Jeden – paradoxně – že v Německu je zdravá ekonomika. Díky velmi nepopulárním reformám, které spustil Merkelové předchůdce Gerhard Schröder. Takže je Merkelová populární díky Schröderovi, což by asi nerada slyšela.

A zadruhé za to může její specifický politický styl. Většina politiků jsou muži a chovají se jako dělobuchy: je tu problém, musím jednat, jsem přece muž činu. Merkelová si řekne: je tu problém, co musím řešit, podívejme se na něj. V němčině po to mají slovo „merkeln“ – merklovat. Znamená to nejdřív přemýšlet a až pak jednat.

Merkelová je někdo, kdo hodně merkluje. Má úzký kruh svých odborníků, s kterými se radí, a pak až se rozhodne. I proto je tak úspěšná. Díky svému merkelovskému stylu.

Bývalý spolkový kancléř Gerhard Schröder

Ale vy ji líčíte i jako Merkiavellu. Tedy nejen jako osvícenou světovou lídryni, ale i jako chladnokrevnou intrikánku. Popisujete, jak zúčtovala se svými politickými oponenty – ministry, lídry stran... Jak jste se dostal k tomuto typu zákulisních informací?
Chvilku jsem s ní mluvil, což ale nepřineslo moc užitku. Nicméně jsem byl úplně posedlý vším, co se týkalo Angely Merkelové. Jako každý, kdo píše něčí biografii. Musel jsem vyzpovídat každého, kdo s ní třeba jen pět minut mluvil. Žena mi říkala: „Když jsi psal, žila s námi v domě druhá žena. Dokonce i v ložnici.“

Zajímavým zdrojem informací byly i dámské časopisy. V Německu vychází nepolitický magazín Bunte a Merkelová jim občas dala rozhovor na ženské téma.

Jak byste popsal svůj vztah k Angele Merkelové – obdiv, respekt, neutrální... A změnil se nějak během psaní knihy?
Asi změnil. Rozhodně bych neřekl, že jsem její obdivovatel. Je nebezpečné někoho obdivovat, pak neřeknete, co dělá špatně. Respektuju jí. A její merkiavelliovský rys snad ještě víc. Líbí se mi, že i jako politička přemýšlí jako vědkyně.

A spousta věcí v jejím životě mě překvapila. Třebaže žila ve squattu ve východním Německu. Když jí bylo třicet, její otec, evangelický farář Käsner, jí řekl: „Angelo, ty sis ten život neudělala lehký, co?“ Trvalo jí 10 let, než dokončila doktorát, jiní to zvládnou rychleji.

Žijeme v době bez impozantních politických lídrů. Merkelová je výjimka. Zvlášť, poté co skončil Obama. Ale ona je jiná než on. Je praktická, je to žena činu, řídí politiku jako projektový manažer. Byl bych rád, kdyby se od ní ostatní politici naučili trochu merklovat, namísto aby rovnou vyhlašovali referenda o brexitu a jiných věcech.

Angela Merkelová před deseti lety řekla, že nebude jako kancléřka pokračovat déle než dvě volební období. Teď se uchází o svůj čtvrtý mandát. Proč?
Myslím, že mluvila hypoteticky. Asi si ani nemyslela, že by přežila déle než dva mandáty. Gerhard Schröder v roce 2005 řekl, že Merkelová bude v úřadu totálně neužitečná. I reportér Bildu napsal, že do dvou let odstoupí. Jenže pak Putin obsadil Krym a Ukrajinu, přišla řecká krize, uprchlická krize. Věci, které změnily situaci. Na konci čtvrtého mandátu by Merkelové bylo 68. A to je pořád o tři roky míň, než Donaldu Trumpovi, když se stal prezidentem.

Pokud Merkelová v neděli vyhraje, k čemu svůj další mandát využije?
Co je na Angele Merkelové zajímavé, je to, že za nic z toho, čím se proslavila, nikdy nevedla politickou kampaň. Nevedla kampaň proti jaderné energii, ani za uprchlíky – 10 let nebyla v uprchlickém táboře. Nevedla kampaň za Řecko, Evropu ani sňatky homosexuálů. Takže myslím, že v příštím volebním období bude prostě řešit všechno, co bude zrovna problém.

Matthew Qvortrup se svou knihou

Bude Německo součástí těsněji propojené Evropské unie, kterou chce francouzský prezident Emmanuel Macron?
Macron je Merkelové sice blíž politicky než Hollande, ale když Francouzi řeknou, že je třeba ustavit ministra financí EU, úvaha Merkelové bude jednoduchá. Chtějí to Němci? A je to dobré pro německou ekonomiku? A jestli to Němci nebudou chtít a pro německou ekonomiku to dobré není, tak evropský ministr financí prostě nebude.

Angela Merkelová není přesvědčenou Evropankou, jako byl Hollande. Má větší starost o to, aby byla propojená střední Evropa. Její vnímání světa je mnohem blíž zemím Visegrádu než někomu ze Severního Porýní – Vestfálska či ze Sárska, protože v tom prostředí vyrůstala. Strávila i nějaký čas v Praze.

Její příští starost bude, jak jednat s některými politiky ze zemí Visegrádské čtyřky – nechci zabíhat do detailů, ale Maďarsko a Polsko jsou mezi nimi – kteří mají úplně jinou vizi Evropy než ona. A Merkelová věří, že ta jejich je špatná.

Ne každý v Německu, dokonce ani v její CDU, fandí její politice otevřených dveří. Ale ona sama postavila uprchlické téma nad svou kariéru. Proč?
To bylo nepopulární v pravém křídle CDU. Ale třeba Winfried Kretschmann ze Strany zelených se za Merkelovou postavil a vyhrál volby v Bádensku-Württembersku. Merkelová sama často říká, že znovuobjevila svou křesťanskou víru. A to je pěkné, když jste lídrem křesťanské strany. Ale důležité byly i obavy o lidské životy. Ten chlapec, co se utopil ve Středozemním moři, dívka, které hrozila deportace – její fotka s Merkelovou obletěla svět.

Kromě toho německá společnost rychle stárne. Když se přijmou ti nejlepší a nejchytřejší Syřani, říkali někteří, bude to dobré pro ekonomiku. Pozitivně to vnímají i sociální demokraté a zelení. Volby v Německu nikdy nevyhrajete tím, že tíhnete doprava. V Německu se vládne konsensuálně.

Uprchlická krize tak sice srazila Merkelové popularitu z 80 na 50 %, ale který jiný lídr v Evropě je tak oblíbený jako ona? Sama Merkelová zpětně řekla, že asi byla chyba říct „Zvládneme to“. Ale všichni děláme chyby.

Byla ta konkrétní věta „Zvládneme to“ její největší politická chyba?
Řekla, že to MOŽNÁ byla chyba. Podle mě ale byla Angela Merkelová celkem ráda, že tu větu řekla. I když někteří uprchlíci byli vypovězeni ze země, byli mezi nimi zločinci... Ale nemyslím, že to byla její největší politická chyba. Tou byly spíš změny názorů kolem konce jaderné energie v Německu. Musíte mít přece plán, z čeho bude Německo vyrábět elektřinu. Nicméně kolem uprchlíků je zajímavé, že šlo o osobní rozhodnutí Merkelové, jen její. Přece jen máme nějaké hranice. Nečekala, že přijde tolik lidí.

Angela Merkelová si prohlédla na fankfurtském autosalonu novinky firmy Volkswagen

To nikdo.
Ano, nikdo. Byla celkem naštvaná, když Viktor Orbán řekl, že chce postavit proti uprchlíkům plot. Merkelová mu řekla: „Já i vy jsme žili za plotem. Mně se to nelíbilo, Myslím, že ani vám.“ Mám za to, že v tu chvíli většina Němců věřila, že Německo uprchlickou vlnu zvládne. Bylo to i takové gesto vůči státům střední Evropy, které uprchlíky přijmout nechtěly.

Lidi, co říkají, že to byla chyba, zapomínají, že každý týden vzniká pro tyhle lidi zhruba tisíc nových pracovních míst. Firmy si vybírají ty nejšikovnější. Takže Německo tím, že otevřelo hranice, vlastně vysbíralo ty nejlepší. Někteří ekonomové tvrdí, že uprchlíkům jde na vrub až jedno procento HDP. Platí daně, vydělávají na důchody... Takže politicky Merkelovou toto rozhodnutí sice stálo víc, než předpokládala, ale dlouhodobě je za něj, myslím, ráda.

Co jiného byla tedy pro Angelu Merkelovou politická katastrofa?
Co možná BUDE její největší chyba – když si bude myslet: „Vyřešili jsme řeckou krizi, udržela jsem Vladimira Putina na uzdě, vyřešila uprchlickou krizi. Teď na mě můžete hodit cokoli, všechno vyřeším.“ A ta samolibost by mohla být nebezpečná. Ale myslím, že si je toho vědomá. I její poradci jí určitě říkají, aby nebyla samolibá.

Kde vidíte Angelu Merkelovou za pět let?
Bude pořád kancléřkou. Opravdu nevidím důvod, proč by měla odstupovat. Těší se dobrému zdraví a nemá ve své straně přirozeného nástupce. Kdo bude jejím nástupcem, nevím. Všichni, kdo mluví o tom, kdo povede Německo po Merkelové, jsou zajedno, že to bude žena. A to je zvláštní v zemi, která až do Merkelové neměla ve státních službách žádnou ženu výš než na pozici ministryně životního prostředí. Což byla mimochodem taky Merkelová. Před ní úřadovala jen jediná ministerská předsedkyně spolkové země. Teď jsou ministerské předsedkyně běžné. Girl power, tedy holčičí síla, nebo chcete-li „spice girl efekt“ Angely Merkelové má své výhody!

To mi připomíná, že v Norsku měli dlouhá léta premiérku Gro Harlem Brundtlandovou, která pak odstoupila, po ní přišel do úřadu muž. A jedno z dětí se Brundtlandové ptalo: „Mami, ale může být vůbec muž premiérem?“ A v Německu jsou mladí, kteří zažili jen Merkelovou. Ti se budou ptát, ale může být muž kancléřem? Promluvíme si o tom, až se sem za pět let vrátím!