Merkelová dala Kaczyňskému košem

Vzhledem k tomu, že ani polská prezidentská kancelář na dotaz nevydala dementi, vypadá to, že "Merkelové koš" leží na psacím stole Kaczyńského. Za to je z německých pramenů slyšet, že Polsko nepotřebuje v této otázce žádného prostředníka, protože Merkelová již 15. března projednala otázku NATO s ukrajinskou šéfkou vlády Julií Tymošenkovou. Polská média tvrdí, že spolková kancléřka je uražená a nemá náladu se znovu setkat s polským prezidentem, který před několika dny znovu napadl Němce. Před osmi miliony televizních diváků rozvinul starou mapu, na které bylo Německo v hranicích z roku 1937 a zdůraznil, že Polsko musí vyjednat takové podmínky v lisabonské reformní smlouvě, aby nemohla být pravidla, která mu nyní vyhovují, dodatečně upravena. Především musí být zajištěno, aby Polsko nebylo přinuceno přistoupit k Evropské chartě základních práv. To by prý mohlo mít za následek německé požadavky na vrácení území a majetku, varoval s vážnou tváří prezident Kaczyński. K tomu televize promítala snímky spolkové kancléřky Angely Merkelové a předsedkyně německého Svazu vyhnanců Eriky Steinbachové. Již v polovině tohoto měsíce chtěl polský prezident vyvolat "vrcholové jednání tří" a vyzval k tomu šéfa NATO Jaap de Hoop Scheffera a ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka. Nakonec zůstal osamocen, když jeden odjel příliš brzy a druhý se dostavil pozdě.

Nyní se polský prezident Lech Kaczyński dohodl se svým bratrem dvojčetem Jaroslavem, předsedou strany Právo a spravedlnost, že nebudou nadále blokovat lisabonskou dohodu. Již během velikonočních svátků na této dohodě s premiérem Donaldem Tuskem spolupracovali, takže určitě dojde k dohodě mezi vládou a opozicí. "Válka je za námi" a Polsko prý bude v každém případě ratifikovat lisabonskou smlouvu. Ačkoliv ještě před týdnem polský prezident vyhrožoval, že ji nepodepíše, nynější radikální obrat znamená, že je nutno provést bezpodmínečnou ratifikaci co nejdříve. Na pozadí animozit Polska vůči Německu nyní přibylo rozhodnutí spolkové vlády vybudovat sporný památník Němců vyhnaných po druhé světové válce. V jedné berlínské budově má být vybudována stálá výstava, která má informovat o osudu milionů těchto lidí. Svaz vyhnanců rozhodnutí uvítal jako "důležitý a dávno žádoucí krok". Prezidentka Svazu Erika Steinbachová poděkovala za to, že generace, které ještě prožily útěk a vyhnání, "alespoň ještě ke konci svého života budou mít pocit, že se na jejich osud nezapomnělo, a že naopak bude vybudováno pevné místo kolektivní paměti národa."

Erika Steinbachová se stala v Polsku nenáviděnou osobností především pro tamní pravicově konzervativní kruhy. Vyvrcholením byla fotomontáž na první straně magazínu "Wprost", kde se na zádech tehdejšího spolkového kancléře Gerharda Schrödera vezla v černé nacistické uniformě. Teprve po odchodu bývalého polského premiéra Jaroslava Kaczyńského v minulém roce se vztahy mezi oběma zeměmi zjevně zlepšily. Nový premiér Donald Tusk při návštěvě Berlína v minulém roce byl spolkovou kancléřkou ubezpečován, že projekt její vlády v žádném případě nebude relativizovat příčiny a důsledky druhé světové války. Přesto se nyní Varšava jasně vyslovila, že se na plánovaném centru vyhnanců nebude podílet. Polský vládní pověřenec Wladyslaw Bartoszewski v rozhovoru s německým ministrem kultury Berndem Neumannem oznámil, že Varšava se nebude formálně na tomto projektu podílet, což však nevylučuje účast polských historiků. Oba státníci se však dohodli na projektech na památku druhé světové války v Polsku. K tomu bude patřit renovace památníků na gdaňské Westerplatte a vybudování "Muzea války a míru v 20. století" v Gdaňsku. V Polsku převažují obavy před pokusem relativizovat německou vinu na druhé světové válce a Tusk proto při návštěvě Berlína nabízel vybudování evropského muzea světové války v Gdaňsku. Merkelová se sice vyslovila pro tento projekt, ale odmítla plány spolkové vlády na vytvoření památníku vyhnaných odložit ad akta. Neumann přitom minulý měsíc ujistil ve Varšavě, že spolková vláda má v úmyslu "ukázat historickou souvislost a brát v ohled deportaci polského obyvatelstva". Vyzdvihl přitom, že 63 let po válce bude ukázána integrace 13 milionů vyhnanců, což bude též příspěvek k usmíření s Polskem. V konceptu se zdůrazňuje nacistická vláda násilí a druhá světová válka jako předpoklad vyhnání v evropském kontextu.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .