Měření aktivity dinosaurů

Dlouhé kosti obsahují drobné díry, kterými dovnitř a zase ven procházejí tepny a žíly. Kostní buňky jsou vysoce metabolicky aktivní a vyžadují dostatečný přísun krve. Je známo, že velikost nutričních otvorů v dlouhých kostech se zvyšuje spolu s velikostí těla, ale u savců jsou tyto díry mnohem větší než u plazů. Výzkum také odhalil, že u lidí jejich velikost odpovídá maximálnímu výkonu metabolismu během cvičení.

Profesor Roger Seymour z Adelaidské univerzity proměřil stovky otvorů v kostech různých obratlovců a zjistil, že stejný princip platí také u ostatních savců a plazů. V kostech vysoce aktivních zvířat totiž vzniká více mikrofraktur, jejichž oprava vyžaduje vyšší aktivitu kostních buněk. Ty pak potřebují větší přítok krve, a tím i větší průměr cév, které je vyživují. Vysoce aktivní savci a varani proto mají větší nutriční otvory než jiní „lenivější” plazi.

Výsledky získané měřením nutričních otvorů žijících savců a plazů profesor Seymour porovnal s dinosaury. Do své studie zahrnul deset různých druhů, mezi nimiž byli bipední i kvadrupední dravci a býložravci, jejichž hmotnost se pohybovala mezi 50 kilogramy a 20 tunami. Když vědci odfiltrovali rozdíly dané velikostí, ukázalo se, že nutriční otvory ve stehenních kostech všech dinosaurů jsou větší než u savců. Naznačuje to, že bez ohledu na velikost a způsob života byli dinosauři velmi aktivní a pravděpodobně teplokrevná zvířata s vysokou úrovní aerobního metabolismu.

Zdroj: University of Adelaide, Proceedings of the Royal Society B