Medúzy neovládnou oceán

6. únor 2012
Monitor

Přemnoží se medúzy natolik, že budou dominovat světovým mořím a oceánům? Podle nové studie nikoli.

Vodní květ tvořený přemnoženými mikroorganismy je dobře známý jev. V posledních letech se však začíná hovořit také o „květu“ mořských medúz. Někteří vědci se domnívají, že klimatické změny a lidská činnost v oceánech těmto želatinózním stvořením nahrávají a medúzy a jejich příbuzné se během posledních dekád rozmnožily. Výsledky globální studie z Národního centra pro ekologické analýzy a syntézy na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře (UC Santa Barbara's National Center for Ecological Analysis and Synthesis) však nic takového nepotvrdily.

Obří medúzy v rybářské síti (Japonsko)

V některých částech světa se medúzy opravdu přemnožily – klasickým případech jsou až dvoumetrové medúzy Nemopilema nomurai v mořích kolem Japonska. Zároveň ale existují oblasti, kde se počet medúz naopak snížil, nebo kde přirozeně fluktuuje v přibližně desetiletých cyklech. O globálním jevu či celosvětové invazi medúz se tedy mluvit nedá. A jak takový dojem vznikl? Podle vědců k tomu mohlo přispět i to, že ekologii oceánů a výsledkům vědeckých studií se věnuje větší pozornost než dříve.

Zdroj: American Institute of Biological Sciences

-----

<iframe width="610" height="340" src="https://www.youtube.com/embed/u0I-3wkH37w" frameborder="0" allowfullscreen></iframe>
autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.