Maud se vrací domů. Amundsenova loď bude nově k vidění v norských loděnicích
Ikonická polární loď se na základě domluvy vlád Norska a Kanady vrací do svého domovského přístavu Vollen. Ze dna nedaleko kanadských břehů vrak vyzvedli norští nadšenci, kteří ji nyní zpřístupní veřejnosti.
Ve službách Roalda Amundsena vykonalo plavidlo pokus o cestu kolem severního pobřeží Evropy na východ přes Severní pól, který ale skončil nezdarem. Po neúspěších v severním moři musel polárník loď prodat, a tak se dostala ke kanadské Společnosti Hudsonova zálivu. Pár let poté se nedaleko pobřeží potopila.
Amundsen brázdil ledové vody na třech slavných lodích. Gjøa pátrala po severozápadním průjezdu, na lodi Fram dobyl Jižní pól a nakonec se na neúspěšnou misi vydal s Maud. Všechna tři ikonická plavidla se nyní nacházejí v Norsku.
Částečně vyčnívající nad hladinu zůstala Maud ležet na dně bezmála 90 let a stala se vyhledávanou turistickou atrakcí. V roce 2016 se ale vlády Norska a Kanady domluvily na vyzvednutí lodi a jejím přemístění zpět do domoviny. O praktickou část přesunu se postarali norští nadšenci, kteří polární plavidlo složitým systémem lan a vzduchových polštářů vyzvedli nad hladinu.
Zrod polárních lodí
Lodě se k výpravám za polární kruh začaly používat už v 18. století. „V první etapě byly nasazovány tehdejší bitevní a válečné lodě – pochopitelně dřevěné plachetnice,“ říká český polárník Pavel Prošek. Od 80. let 19. století se pak „začaly pro výzkumy v polárních oblastech používat upravené velrybářské lodě,“ dodává.
V druhém desetiletí 20. století se už používala speciální plavidla. Maud, z níž se zachoval 40 metrů dlouhý dřevěný trup, měla tvar půl-válce. „Při bočním tlaku mořského zámrzu tak byla vytlačována jako zátka směrem vzhůru,“ popisuje plavidlo Pavel Prošek.
Související
-
Výzkum ledovců pomůže s hledáním života mimo naši planetu, vysvětluje polární ekoložka
Jsou málo probádáné a navíc ohrožené: tropické ledovce. Ty najdeme v jižní Americe, Indonésii nebo v Africe.
-
Vědci se chystají obarvit oblohu. Chtějí zjistit, jak vzniká...
Amatérským pozorovatelům z jižní Kanady se ve spolupráci s vědci z NASA podařilo objevit nový druh polární záře. Purpurový pruh objevující se na obloze společně s b...
-
Česká polární stanice v Antarktidě funguje už 10 let. Vědci...
Polární stanice Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě slaví deset let od svého uvedení do provozu. Za tu dobu se na ní vystřídalo téměř 90 če...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
