Matěj Schneider: Místo rudé vlny rozpaky. Americké volby umocní rivalitu mezi Trumpem a jeho protivníky

O amerických volbách v půlce funkčního období prezidenta se často mluví jako a jakémsi referendu o jeho úřadování. A američtí voliči často rádi stranu u moci trestají.

Čtěte také

Jan Fingerland: Američané volí, my je s napětím pozorujeme

Republikáni si tak brousili zuby na to, že porazí demokraty, kteří aktuálně drží kromě Bílého domu těsné většiny v obou komorách. Po volebním dnu to ale zase tak dramaticky nevypadá.

Ano, republikáni se pravděpodobně zmocní Sněmovny reprezentantů, i když s menším náskokem, než doufali. V senátních volbách se ale zatím naopak demokratům podařilo urvat pensylvánské křeslo a je klidně možné, že si udrží svou aktuální nejtěsnější možnou většinu. Rozhodnou o tom především (v době psaní komentáře stále nedopočítané) výsledky z Arizony, Nevady a Georgie. Hlavně v posledním jmenovaném státě se výsledky můžou opozdit až do doplňkového kola v prosinci.

Trump oslavuje

Ať už dopočítání ukáže jakýkoliv výsledek, je už teď jasné, že žádná očekávaná „rudá tsunami“ republikánských vítězství nenastala. Jak se to demokratům podařilo, to bude předmětem mnoha analýz a také hádek mezi centristickým a levicovým křídlem strany.

Čtěte také

Jefim Fištejn: Americké mezivolby

V tuto chvíli jde ale vcelku jednoznačně říct, že demokraty podrželi svou volební účastí voliči pod 30 let. Ti přitom během úřadování Joea Bidena se svým nadšením pro demokratickou administrativu postupně velmi ochladli. Jakto, že se to změnilo? Vcelku jasným vysvětlením je Bidenův letní dekret, který seškrtal Spojené státy dusící studentské půjčky. Mladí voliči se mu za to teď zjevně odvděčili.

Naopak u republikánů se bude účtovat. „Jestli to nebylo do teď jasné, teď už by mělo. Máme problém jménem Trump,“ citovala nejmenovaného republikána reportérka Fox News Jacqui Heinrich. Jakkoli totiž dřívější letošní republikánské primárky jasně ukázaly, jak velkou moc má bývalý prezident nad republikánskou stranou, všeobecné volby jeho kandidátům úplně nepřály.

Od Donalda Trumpa nemůžete úplně očekávat, že uzná své porážky a není tedy divu, že Trump místo toho na své sociální sítí Truth Social oslavuje a obviňuje média z toho, že o jeho úspěších mlčí. Nálada mezi ostatními republikány je ale zřejmá. „Ježiši, tohle je na nic,“ citoval reportér NBC Sahil Kapur jiného republikána. Ve straně se šíří skepse ohledně sněmovního vedení Kevina McCarthyho, který se během volební noci k výsledku vůbec nevyjádřil.

Čtěte také

Jefim Fištejn: V jakém světě žijeme?

Jestliže ale celofederálně na republikány padají spíše chmury z promarněné šance, ostrůvkem pozitivní republikánské deviace je Florida. Zdejší republikánský guvernér Ron DeSantis míří k obhájení svého postu s rozdílem 20 procentních bodů.

Republikáni tu vyhráli ve všech celostátních volbách. „Florida je místo, kde wokeness umírá,“ deklamoval DeSantis ve svém bouřlivém vítězném proslovu. Nicméně právě úspěch DeSantise a nepřesvědčivé výsledky trumpistů věští pro republikány umocnění vnitrostranických sporů. DeSantise totiž část republikánů vnímá jako bezpečnější, méně chaotickou alternativu Donalda Trumpa a preferovali by, aby v roce 2024 kandidoval na prezidenta právě on.

DeSantis se v uplynulém roce snažil rivalitu mezi sebou a Trumpem zmírňovat a označoval ji za výplod médií. Trump ale obzvláště v posledních dnech naopak začal preventivně na DeSantise útočit – nejprve mu vymyslel posměšnou přezdívku, následně varoval, že o DeSantisovi ví spoustu nelichotivých věcí. Místo vlny vítězství si tak republikáni z voleb odnáší primárně předzvěst potenciálně divokých prezidentských primárek.

Autor je publicista