Matěj Schneider: Jakákoliv pomoc Saúdům proti Íránu by byla ze strany USA amorální tyjátr

K útoku se přihlásili hútijští povstalci, kteří už čtvrtým rokem bojují v jemenské občanské válce. Administrativa Donalda Trumpa má ale jasno: za útokem stojí Írán a je třeba jej ztrestat. Ministr zahraničí Mike Pompeo zemi promptně označil za viníka.

Čtěte také

Lukáš Kovanda: Světový ropný průmysl lze zasáhnout přímo v jeho srdci. A velmi levně

Írán ostatně leží v žaludku této administrativě od jejího počátku. Od doby, co Trump odstoupil od Obamovy těžce vybojované jaderné dohody, začal íránský režim Američany aktivně provokovat.

O tom, že Írán v Jemenu podporuje hútijské povstalce, není vůbec pochyb. Je pravděpodobné, že nějakou roli Írán v útoku na saúdská ropná pole hrál, například v dodání dronů. Snahu hledat si záminky ke konfliktu evidentně nepřerušil ani odchod poradce a jednoho z největších válečných štváčů v Americe, Johna Boltona.

Do konfliktu s Íránem žene USA především strategické partnerství se Saúdskou Arábií. USA mají ve svém spojenectví se zrůdným režimem v Rijádu máslo na hlavě dlouhodobě. Podpora pro jejich zločinnou intervenci v Jemenu začala ostatně už za Obamovy administrativy.

Lokajem nedemokratického režimu?

Nelze však popřít, že se prezident Trump vůči korunnímu princi Muhammadu bin Salmanovi chová ještě daleko servilněji, než jak se k Saúdům choval jakýkoliv jeho předchůdce.

Čtěte také

Konflikt, který „nikoho“ nezajímá. Saúdská Arábie pustoší Jemen hladomorem s tichou podporou Západu

To, že režim v Rijádu bombarduje sousední Jemen ve snaze v této zemi aktivně prohloubit humanitární katastrofu, evidentně v Americe vadí málokomu. Poté, co Saúdové před rokem na svém konzulátu zabili publicistu Džamála Chášukdžího, přehodnotila alespoň rétoricky své postoje celá řada amerických politiků. S Trumpem ale zločin nepohnul ani o píď.

Současný americký prezident asi není tak zbrklý, aby se nechal navézt do intervence s pozemními jednotkami. Je to přeci jen velký egoista a umí si moc dobře propočítat, že takové extempore by nemuselo svědčit jeho šancím ve volbách, které se konají v listopadu 2020.

Jakýkoliv americký zásah ale bude znamenat především pomoc saúdskému režimu v jeho boji s Íránem o dominanci v regionu. Ostatně i prezident Trump mluví o tom, že by Saúdové měli za případnou intervenci Spojeným státům zaplatit. To je však zcela nepřijatelné.

Čtěte také

Jan Fingerland: Jak je důležité míti Saúdskou Arábii

O to smutnější je, že opozice ve Spojených státech se v drtivé většině schovává jen za kritiku samotného postupu při realizaci takového kroku: Trump by podle demokratů musel v případě zásahu žádat o svolení Kongres. To je sice pravda a je dobře, že demokraté Trumpovi obcházení ústavy nenechají projít tak, jako tomu bylo u dvou amerických útoků na Sýrii. Kde je ale kritika další intervence jako takové?

Nejde jen o to, že případné americké zapojení v Jemenu, natožpak jakýkoliv konflikt s Íránem, by znamenal naprostou geopolitickou katastrofu. Kolik takových amerických blízkovýchodních intervencí ještě potřebuje svět vidět?

Především je ale jakákoliv pomoc Saúdům zcela nemorální. Opravdu chtějí být Spojené státy věrným lokajem vrcholně nedemokratického režimu, který doslova nechává rozsekat své odpůrce na kusy a aktivně, s plným vědomím, vyvolává jednu z největších humanitárních katastrof současnosti?

Pokud se prezident Trump k něčemu takovému bude chtít uchýlit, měli by si (nejen) Američané vzpomenout na masové protesty proti válce v Iráku. Jakýkoli morální základ americké zahraniční politiky totiž bude odhalen až na dřeň jako naprostá fikce.

Autor je redaktor Radia Wave