Matěj Schneider: Bidenovo afghánské fiasko spočívá jen v provedení. Válka skončit musela

5. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Prezident Joe Biden během ticha za oběti výbuchu v Kábulu

Takovouhle reakci na stažení amerických vojsk z Afghánistánu asi Joe Biden úplně nečekal. Záběry hektické evakuace z Kábulu obletěly svět a uvrhly po necelém tři čtvrtě roce od inaugurace Bidenovu administrativu do první opravdu výrazné krize. Vše je o to smutnější, že jak americká, tak afghánská reakce se čekat dala.

O stažení vojsk se mluví dlouhá léta a v uplynulých měsících nikdo moc nepochyboval o tom, že po americkém odchodu bude následovat nástup Tálibánu. Málokdo odhadoval takhle rychlý nástup, ale o tom, že Kábul a teď už bývalá vláda padne, nepochyboval skoro nikdo. O to je skandálnější, že na situaci hlavy z DC zjevně vůbec nebyly připraveny, nebo ještě hůře, bylo jim to jedno.

Čtěte také

Stejně tak předvídatelná byla reakce přímo v USA. Kdykoliv se od Baracka Obamy dál pokoušel jakýkoliv prezident mluvit o stažení vojsk z Afghánistánu, byla totiž stejná. Nesluší se to říkat, ale bylo to vždy primárně z jednoho jednoduchého důvodu – válka je výnosný byznys.

O absurdně vysoké ceně dvou bilionů dolarů za dvě dekády v Afghánistánu slyšíte od komentátorů často. Ve světle aktuálního dění by se nabízelo říct, že za tuto sumu vlastně Američané nic nezískali. Inu, jak kteří. Na co už je poukazováno méně, je fakt, že na rozvoj samotného Afghánistánu šla jenom kapka z této částky. Drtivá většina šla přes Pentagon a Afghánistán obloukem přes kontraktory zpět do Spojených států, konkrétně nejčastěji do bujícího předměstí Washingtonu DC ve Virginii.

Už jsme neměli jasný cíl

Proto není divu, že snahy o stažení vojsk z Afghánistánu provázelo vždycky vyděšené kvílení ze strany amerického národně bezpečnostního aparátu. Tedy přesně toho vojensko-průmyslového komplexu, před kterým kdysi slavně varoval Dwight Eisenhower. Dnešní kritici mu přezdívají spíše „blob“, tedy volně přeloženo prostě „hrouda“.

Čtěte také

Toto kvílení zažil Obama a podlehl mu. Zažil ho i Donald Trump, který se tvářil, že na názor „hroudy“ moc nedá, ale ani on stažení vojsk nedotáhl – dal mu alespoň harmonogram. Ten teď s drobnými změnami dotáhl až Biden. Trump a republikáni při pohledu na konkrétní provedení dávají ode všeho ruce pryč, ale je dokonáno.

Na způsobu, jakým administrativa Joea Bidena vše provedla, jde kritizovat mnoho. Demokraté trochu častěji než republikáni střílejí do vlastních řad (a na „hroudu“ také nejsou finančně napojeni o nic méně než oni) a v Kongresu tak bude průběh stažení vyšetřovat hned několik výborů. Nicméně americká veřejnost vidí dle průzkumů celou událost poměrně jasně: Američanům se nelíbí provedení, ale za ukončení dvě dekády trvajícího konfliktu, který stál přes 200 tisíc životů, jsou vesměs rádi.

„Bylo na čase být k americkým občanům opět upřímní. Už jsme nadále neměli v nekonečné misi v Afghánistánu jasný cíl. Po dvaceti letech války v Afghánistánu odmítám poslat další generaci mužů a žen na smrt do války, která měla dávno skončit,“ říkal před několika dny rázně Joe Biden v proslovu z Bílého domu.

Matěj Schneider

Z toho, proč nebyla jeho administrativa připravena na kolaps lépe, se bude ještě muset zodpovídat a zástupci „hroudy“ se budou pokoušet z tohoto fiaska vykřesat maximum nikoliv v zájmu Američanů, ale v zájmu vlastním. V dlouhodobém horizontu si ale Američané budou pravděpodobně pamatovat spíš právě tato Bidenova slova. Ostatně, kdo v dnes viní Geralda Forda za ukončení války ve Vietnamu, které probíhalo v roce 1975 podobně tragicky?

Autor je publicista

Spustit audio